Lidská stonožka 2

Pokud se dala v prvním díle vyzdvihnout alespoň ta postava novodobého Mengeleho, dvojka už je jen snůškou trapáren, nechuťáren a debility. Žaludek se mi nezdvihal, to se mi spíš zdvihá při filmech typu Martyrs (mučení ženských a tak), spíš mi bylo trapně, že se dívám na tenhle... no film je v tomto případě hodně nadnesený výraz. A ne, tím, že film natočíte černobíle, z něj umělecké dílo neuděláte. Six je očividně takovej Láďa Hruška filmu... A já přemýšlím, proč že jsem to vlastně nehodil do odpadu... (06.03.2015)

v jedničce šlo především o šokující a zvrácený nápad, ale pokračování je naprosto samoúčelná, totálně zvrhlá, nechutná, odporná a hnusná prasárna.. už jen koukat se od začátku na tlustého a neustále zpoceného hlavního hrdinu je utrpení - kde kur*a tohohle otřesnýho vykulenýho týpka vyhrabali??? a co přijde potom.. no prostě pure disgust.. s radostí dávám odpad! (28.11.2011)

Brutus se vrací a s ním nový "hrdina", který je snad ještě víc šiblý, než ten, kterého obdivoval na videu. Chvílema mě ale tento chlapák s kukadly jak Glum i bavil, zasmál jsem se společně s ním v situacích, které byly pro lidskou stonožku utrpením, to zobrazení scény tomu prostě napomohlo, ale opravdu jsem měl při některých scénách divný pocit, takže svůj účel to splnilo, hlavně hovínka lezoucí škvírama úst byla vrcholem. (11.07.2014)

Epic fail. Výchozí nápad, že druhý díl bude o úchylovi, kterého k činu inspiruje shlédnutí první Stonožky na DVD, byl slibný, protože "tamto byl film, tohle je realita", což slibovalo o řád vyšší působivost. Výsledek je ovšem přesně opačný. Tom Six nápad zazdil snahou o "umělecké" zpracování a o nějaké realitě nemůže být ani řeči - film je černobílý, s blikajícími světly ("hra světla a stínu" - checked) a s nepřetržitým ambientním hučením místo hudby, které začne být už po 10 minutách pěkně otravné. Dále, v jedničce byl démonický doktor, což bylo zábavné. Tady je karikatura úchyla - tlustý plešatý brýlatý skrček, který vůbec nemluví a tváří se, jako by to byl on, koho přišili k něčí prdeli. A to není zábavné. A v neposlední řadě - v jedničce byly tři oběti, se kterými jsme se předem seznámili, vybudovali si k nim nějaký vztah, soucítili s nimi, fandili jim při pokusech o útěk apod. Tady jich je deset (tedy ne 12, klamavá reklama, ha!), a s většinou z nich se seznámíme až ve chvíli, kdy je skrček uloví. A pak už nedělají nic jiného, než že leží, kde je položil, a poslušně čekají, až se vrátí a něco jim provede. Tím nejlepším na filmu jsou nakonec jeho plakáty. Zkrátka, doufám, že The Human Centipede III - More Full Sequence už následovat nebude. (30.10.2011)

Jak navázat na něco tak absurdního jako Human Centipede? Samotná premisa se nijak více rozvinout nedá, Tom Six se proto vydal tou nejprostší cestou. Tedy rozšířením ´řetězce´, intenzivnější mírou brutality a nahrazením doktora Heitera ještě bizarnější karikaturou. Druhá stonožka tak není ničím vyjímečnější ani originálnější, ale definitvně zábavnější. Samotná sebereflexe i obsazení hvězdy prvního filmu je nadmíru funkční a přesunutím děje z filmové fikce do reality získává druhý díl fyzičtější formální stránku. HC2 doslova přetéká humusem a zvrhlostí, to, co v Six v prvním filmu jen naznačil, tady explicitně demonstruje. Vše je ještě korunováno Martinovou neznalostí medicíny a jeho ptimitivními nástroji. Místy ale až zbytečně silně tlačí na pilu samoúčelnosti a závavěrečnou naturalizací reality natrhává Tom Six anus akorát sám sobě. (31.10.2011)