Ninja Factor

Tohle je prostě nejlepší soutěž, hrozně rád to sleduju a hrozně rád bych si to zkusil, navíc je fakt zajímavý vidět špičkový atlety, kteří třeba získali zlato na OH a pak ani nedokážou projít první úsek a prdel jim natrhnou borci jako železnej muž a rybář Makoto Nagano nebo hasič Toshihiro Takeda, ty borci jsou fakt neuvěřitelný a obzvlášť hustý je, když projdou třetí úsek, kterej je stavěnej pro lidi s železnýma svalama na rukou. (21.03.2011)

Takeshi Castle byla čistá prdel, která sloužila pouze pro pobavení. Wipe-Out je rovněž spíše pro srandu, než cokoliv jiného. Ninja Faktor je čistě sportovním pořadem, kde nejde o držkopády, trapasy, ale čistě o výkon a posun v soutěži. Rozhodně se nedá s ničím srovnávat, zvlášť ne s Fear Factor. Japonci byli vždy trochu uchyláci, proto sledovat soutěžící přinese legraci samo o sobě. České televize by se mohly konečně pustit do podobných projektů, rozhodně bych na to koukal radši, než na řezaní ksichtů na plastické chirurgii. 80% 06.07. 2010 (06.07.2010)

Stupidní český název asi částečně přebrali z Faktoru strachu (neboli originálním názvem Fear Factoru), protože oboje vysílali ze studia televize Prima, na Primě Cool. Ale teď něco málo k pořadu. Lidi se tomu smějí, ale nemají ponětí, jak hodně musí být těžké dostat se přes jednu jedinou překážku a kolik tréninku a fyzických sil to vyžaduje. Já vlastně taky ne, ale spíš jsem soutěžícím fandil než se jim smál. Ale jo, k smíchu to občas bylo taky, Japonci ovšem podle médií vypadají jako docela škodolibý národ (vzhledem k těm všem uchýlným televizním soutěžím), ale taky si kladou vysoké nároky nejen v televizi nebo anime příbězích, ale i v reálném životě, i když trochu jinak, než je to vykreslováno tam. :) (15.09.2016)

Překvapivě mě tihle Japonci baví! A jak! Americký Wipeout je oproti tomuto pořadu výsměch. Tam soutěžící neudělá většinu překážek, ale protože rychle padá a plave, získá nejlepší čas a dostane se do finále, kde nakonec shrábne prašule. To Ninja Faktor je nemilosrdný - nevydáte ze sebe všechno, spadnete a končíte. Navíc tady se soutěžící nesnaží zdolat horu Midoriyama pro peníze, ale prostě proto, že chtějí vydat ze sebe to nejlepší a dokončit všechny úseky. Překážky jsou mnohdy takřka nepřekonatelné a líbí se mi v jednotlivých turnajích sledovat opakující se soutěžící, jak to zkouší znovu a znovu. A baví mě i ti cvoci v kostýmech, co vypadnou hned na první překážce :) (08.08.2010)

Neskutečně zajímavý sportovně zábavný pořad, který je vážně typicky japonský. Asi nejvíc se mi na něm líbí ta chuť většiny soutěžících (většiny, protože někteří si tam jedou jenom vyloženě udělat reklamu) ukázat, co v nich je a při troše (velké troše) štěstí i celou trať překonat. Nejde o to vyhrát nějaké peníze, ale jenom se seberealizovat a navíc vyhrát může klidně i všech 100 účastníků, takže vládne pohodová atmosféra, kde jeden druhého podporuje. Nechápu komentáře některých uživatelů, kteří říkají, že se to po čase okouká - jsou miliardy lidí, kteří budou donekonečna zírat na zelený trávník a na něm pobíhajících 22 týpků, to se teprve okouká, v Sasuke aspoň mění překážky, ale u fotbalu (nebo jakéhokoli jiného sportu) je to pořád dokola to samé. Dávám 4* a dal bych asi i 5, ale ženské závody mi přijdou nudné. Edit: Nakonec po minulém dílu (2. pokus Nagana v prvním úseku dráhy) musím přidat i pátou hvězdičku. (26.08.2010)