Jeden musí z kola von

Jo, je to kvalitní snímek - ale koho dnes v Česku roku 2012 zajímá jaké problémy měla britská tajná služba v 70 letech? Ano, správě namítnete, že tu máme třeba Mnichov od Spielberga či Baader Meinhof Komplex z podobné doby a podobným tématem. Ale tento film se snaží být věrnou rekonstukcí něčeho (reálného?) a tak nějak kašle na diváky. Navíc mu předlohou byla opravdu pořádně tlustá kniha, bez jejihož načtení se lehce ve filmu samotném člověk ztratí - minimálně v tom kdo je kdo a za koho vlastně kope. (04.01.2012)

Ono by to na ty 3* i vyšlo, ale když po necelé hodině bylo otázek "kdo a proč" víc než postav, zcela jsem ztratil zájem a jen film pasivně dosledoval. Co měla znamenat závěrečná sekvence vůbec netuším a nejsem v podstatě schopen formulovat byť jednu větu ať o kterékoliv postavě, či celém filmu. Adaptační a režijní selhání na plné čáře. (19.01.2012)

Dokonale sterilní film. Faktem zůstává že film zpočátku nudí k smrti, jakmile se ovšem divák zorientuje tak dostává solidní nálož přímo učebnicové špionáže ze 70. let. Ve hvězdné herecké sestavě se mi nezdálo že by někdo čouhal více. Prostě se sešla opravdová herecká extratřída a na výkonech se to určitě projevilo. Těším se na nutnou druhou projekci. PS: Druhá projekce ničemu nepomohla. Film mě nudil i nadále. 50% (21.05.2012)

Člověk, aby se v tom vyznal. Vztahy mezi špióny jsou mnohdy složitější, než když muž miluje dvě ženy (či žena miluje dva muže). Díky detailům, které nám režisér Tomas Alfredson ukazuje (a které dokázal krásně zobrazovat i v předchozích filmech), se divák dokáže z velké části zorientovat ve spletitém příběhu i s epizodami z jiného časového období. A navíc ti herci podávají brilantní výkony. (01.02.2012)

Mám rád filmy, které mě od začátku do konce udržují ve střehu, nevysvětlují všechno a nutí mě, abych na spoustu věcí přišel sám (nebo abych si alespoň chvíli myslel, že jsem na ně přišel), filmy, ze kterých přímo čiší chlad, a filmy, ve kterých se sice hodně mluví, ale netlachá. A přesně takový Jeden musí z kola ven je. Cože, nuda? To je to poslední slovo, které mě teď napadá. Pro špionážní příběhy mám slabost, obzvlášť pak pro špionážní příběhy, které mají co do činění s britskou MI6 a studenou válkou, a jsem proto rád, že jsme se konečně dočkali i tohohle skvostu. Stylově staromódní režie, podmanivá jednoduchá hudba, špičková herecká sestava a scénář, který si s Le Carrého předlohou obdivuhodně poradil (ačkoliv ji místy dost překopal, je to stále ona). Film se může směle zařadit po bok těch nejlepších, jako jsou Pohřeb v Berlíně, Špion, který přišel z chladu, Quillerovo memorandum... A další. (20.09.2012)