Náš den přijde

Gavrase fascinuje studium a pozorování původu a projevů násilí a xenofobie - dvou stěžejních prvků lidské společnosti. To ukazoval už ve svých videoklipech a celovečerním debutem se dostává na tenkou hranici geniality. K naprosté dokonalosti chybělo jen málo, přesto se objevuje člověk, který nejenže zastíní svého tatíka, ale časem se stane milovaným i proklínaným vizionářem. (Cassel je nadpozemsky dobrý, Berthelemy jakbysmet). (09.02.2011)

,,JAK DLOUHO JEŠTĚ BUDEŠ TUPÝM RYŠAVCEM?“...../// IRSKO – KRAJINA SNŮ. Film o rezatý bukvici a doktorovi Vincentu Casselovi, kterýžto odborník na zvyšování sebevědomí buduje panoptikum, které by mu (někdy) záviděl i dr. Parnassus. Tohle šlo lehce mimo mě. Jasně, většinu věcí o kterých tu píšete jsem našel v závěrečný půlhodince, ale zvolená forma je poutavá hlavně díky Casselovi. Vlhko doma nemám, utiskovanej nejsem, sebevědomí mi (většinou) nechybí a do Irska se nechystám. IRSKO – KRAJINA SNŮ všech rezavých (lidí), symbolicky (?) tam jde Patrick (Cassel), a kde jsou trpaslíci v zelených oblečcích? Film, který může navádět (svádět) k násilí. Ale co by člověk neudělal pro splnění snu.... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám vlasy ,,do červena“ a sbaleno do Irska. 2.) Nechápu, proč mám na zahradě strom ověšenej zajícema. 3.) Vincent Cassel má charisma ať hraje cokoliv a s kýmkoliv. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (24.03.2011)

Bez Vincenta Cassela by to bylo poloviční, ale jeho geniálně sebedestruktivní výkon to povyšuje na víc než jen standartní road-movie. Na druhou stranu v jeho postavě vidím i určitý nedostatek, protože kdykoliv se na plátně objeví, tak nějak už tušíte/se těšíte, že se děj někam posune. Člověk pak má tendencí vnímat všechno co se ve filmu děje skrz jednu postavu a ostatní mu je jedno. (09.07.2011)

Francouzská operace CHAOS byla prohlášena za oficiálně zahájenou a Chuck Palahniuk se někde nejspíš potutelně raduje. Tenhle podivně načrtnutý "program pro přeživší zrzky" mě ale dosti minul a mozková soustava zůstala zcela nezasažena jen podivně kontaminována zvláštní směsicí násilí a anarchie. (Francouzský) Fight Club o dvou postavách uhání ke svému konci jako splašený vlak a nestíhá rozvést řadu motivů ani motivací postav. Jejich den možná přišel, já si na ten svůj ještě počkám - a doufám, že bude veselejší a mnohem barevnější bez přidaného červeného barviva. (08.07.2011)

Prapodivný film, jehož scénář nejspíš napsal ufon (a to patrně zrzavý), protože postavy se chovaly nesmyslně brutálně a agresivně. Možná to bylo podobenství o dvou nešťastnících, kterým svět dával jen kopance, a proto se rozhodli, že je načase začít prosazovat svoje vlastní pravidla. Jenomže je to zbytečně surové, nevěrohodné, pokřivené a často i protivné. Možná jsou oba dva blázni, i to by mohlo fungovat, kdyby se ostatní lidé pravdivě odkryli podle toho, jak se k nim budou chovat. To ale nenastane. Ostatní lidé téměř nemají prostor, jsou jen zaměnitelnými figurkami, na kterých hlavní postavy zkoušejí svou čím dál zběsilejší agresi a nechutně přehlíživou nadřazenost. Jednoduše řečeno: celé mi to připadalo jako blábol. /28. 4. 13./ (28.04.2013)