Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (284)
Moc nevim, jak tohle hodnotit. Videl jsem obe verze - Komensky Smoljak i Komensky Sverak a kazda ma neco. Zhruba dvacetiminutova prednaska je zvlastni tim, ze lidi, co si odkecaj svoje, si nesedaj na pripraveny zidle. Ale to je detail. Horsi je, ze v Smoljakovo podani je ta prednaska jednoduse nezajimava a kolikrat jsem si prisel jak na hodine dejepisu. Naproti tomu Sverak to stejny umi skvele podat, sem tam prihodi vlastni vtipek a jeste se u toho mistama potmesile usmiva a v jeho podani je prednaska perfektni. V obouch obsazenich se odehraje prvni Cimrmanova hra o "flasce a krabici" a to je vtipna blbustka. Co se tyce samotny hry, uz to neni takovej kalibr jako starsi kousky, humor je misty hodne jednoduchej a misty to naopak vtipny neni vubec, natahovani cvicenim me moc nebralo a navic ty novy herci moc sympaticky nejsou. Nicmene porad tu je vetsina stary party, ktery jsou jako vzdy paradni. No a Komensky v podani Sveraka je pro me lepsi, ale ani ten Smoljak neni spatnej. Celkove to jsou objektivne mozna az slabsi 4*, ale jelikoz to je cely pojaty jako rozlouceni a Cimrmana mam rad, primhourim oci a napalim plny skore. ()
Pokud bych tohle představení měl srovnat s jeho předchůdci, tak musím konstatovat, že České nebe je vysoce podprůměrný díl perfektní Cimrmanovy mozaiky. Pár vtipných, ba dokonce velmi vtipných momentů jsem zde spatřil. Tento díl, jak už je zde i zmíněno, na mě skutečně působí jako rozloučení s jednou érou českého divadla. Érou velmi úspěšnou. Hrátky s českým jazykem v podání Svěrák - Smoljak jsou prostě dechberoucí, přesto tento díl hodnotím, i když nerad, spíše podprůměrně. ()
Cimrmanovsky svižný průřez historií... O popularitě Cimrmanů svědčí, že na jejich představení je jednodušší zajet z Prahy do stánku kultury v Jihlavě. Naštěstí se dá v den předprodeje vystát fronta, takže i poslední hru České nebe jsem viděl v jihlavském DKO. Že titul hry poslouží i jako titulek do novin, to mě nenapadlo... Vedle těch velikánů J.A.Komenského, praotce Čecha, svatého Václava, Jana Husa, Babičky, K.H.Borovského, M. Tyrše a J.V.Radeckého mezi "elitu" patří i Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák... ()
Důstojné zakončení Cimrmanových eskapád. Sice jsem se u této hry až tak moc nesmál, ani těch hlášek co zůstanou v paměti tu tolik není...spíše jsem se jen na pár místech usmál. Ale i tak to bylo příjemně strávený čas. Dalo by se říct, že tohle ani nebyl tak Cimrman pro zábavu jako spíše Cimrman s posláním... ()
Skutečně zajímavá sešlost velkých postav, které tvořily naše dějiny, i když ta Babička s dějinami neměla nic společného. Nicméně má díky Boženě Němcové neodmyslitelné místo v české literatuře. Miloň Čepelka jako Babička neměl chybu. Další osazenstvo se také krásně předvedlo. Já jsem se bavila od začátku do konce. ()
Galéria (10)
Fotka © Originální Videojournal
Zaujímavosti (17)
- V této hře nikdy nebyl obsazen Pavel Vondruška, ačkoli se hry dožil. Bylo to kvůli jeho paměti, která mu postupně „vyhasínala“. V roce 2008 hrával už jen továrníka Meyera, šikovatel Vogeltanze, Náčelníka Línou Hubu a dirigenta. (mnaucz)
- Shodou okolností se Zdeněk Svěrák narodil ve stejný den jako Jan Ámos Komenský, kterého ve hře představuje, a to 28. března. (mnaucz)
- Autoři uvažovali, že v „České nebeské komisi“ zasedal i František Palacký. Jenže nakonec ho ze hry vyřadili, protože nenašli moc míst z jeho života, které se vžili a ví o nich každý (jako např. upálení Jana Husa, zabití Sv. Václava jeho vlastním bratrem atd.). „My jsem si uvědomili, že ono toho s ním moc není. Napadlo nás, že se dříve říkalo, že někdo ‚mele jako Palacký‘, ale to je tak všechno. Navíc jeho citát: ‚Byli jsem před Rakouskem, budeme i po něm,‘ jsem použili už v „Dobytí severního pólu“,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
Reklama