Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (284)
Měla jsem to štěstí vidět tohle naživo se Svěrákem jako Komenským a musím říct, že vedle naprosto geniálního nápadu, jak využít naše slavný osobnosti a udělat si z nich srandu, jsou herci ve svých rolích až překvapivě dokonalí. Možná, že osobnosti do komise vybírali tvůrci podle podoby s aktuálními herci, možná že to byla náhoda, ale Weigel jako Hus, Svěrák jako Komenský, Rumlena jako Borovský nebo Čepelka jako Babička, to jsou poklady! Nehledě na všechny ty malý i větší vtipy ("Z toho mám úplně husí kůži", "Dnešní mana"). Jejich s nejvyšší pravděpodobností poslední hra se nemohla povést líp. ()
No... Tahle hra je dobrá podle obsazení. Se Svěrákem coby Husem je to prostě lepší, co si budeme nalhávat. Smoljak naopak zvládá seminář. I tak je ale tenhle Cimrman veskrze zbytečný, skoro neobsahuje typický humor a hlavně zabíjí skvělou symbolickou myšlenky zmizení Cimrmana spolu s první světovou válkou, která v sobě měla jediná víc síly a hlubokomyslnosti než celá tato hra, jež se skládá spíše z očividných a jednoduchých vtipů, které jsou maskovány tím, že autoři využili hodně historických postav a faktů, čímž uměle vyvolali pocit chytrosti. ()
Jako by volný kšaft tedy pokračování Blaníku. Inteligentní humor manufaktury Svěrák Smoljak. Brukner se zhostil role Václava se ctí. Weigel má fóbii ze sirek, bodejť ne, hraje Jana Husa. Svěrák v roli učitele národů( je to učitel i fakultou). Přednáška vás nenásilně připraví na problémy nebeské komise. Někteří nebeští poslanci do komise nepatří, mají totiž Rakouské či Německé nebe. Byl jsem z toho Kšaft, tedy vlastně štajf!!!! Možná jednou budu v nebi, nevím, ale nebudu snad v Německém, po matce jsem spíše Bavorák, bez praotce Čecha, tedy Hraběty tam moc sranda asi nebude... ()
Pokud bych tohle představení měl srovnat s jeho předchůdci, tak musím konstatovat, že České nebe je vysoce podprůměrný díl perfektní Cimrmanovy mozaiky. Pár vtipných, ba dokonce velmi vtipných momentů jsem zde spatřil. Tento díl, jak už je zde i zmíněno, na mě skutečně působí jako rozloučení s jednou érou českého divadla. Érou velmi úspěšnou. Hrátky s českým jazykem v podání Svěrák - Smoljak jsou prostě dechberoucí, přesto tento díl hodnotím, i když nerad, spíše podprůměrně. ()
Cimrmanovská derniéra nenaplnila to známe "na konci bič plieska". Napriek tomu že obsahuje väčšinu atribútov z ich predchádzajúcich hier, kvalitnými dialógmi počnúc, osobitným pohľadom na úlohu osobností v českých dejinách končiac. Možno sa už prejavila autorská únava, možno existujú aj iné príčiny, ale České nebe som si rád pozrel, občas som sa aj zasmial, oprášil som si vedomosti z českých dejín a tým to aj skončilo. České nebe je skôr štandardom autorského dua, než ich brilantným kúskom. ()
Galéria (10)
Fotka © Originální Videojournal
Zaujímavosti (17)
- Po smrti Ladislava Smoljaka převzal úlohu Komenského Miloň Čepelka, což však neznamená, že ho v některém představení neuvidíme jako Babičku. (POMO)
- Hra měla premiéru 28. října 2008, tedy v den 90. výročí vzniku Československa. (Olík)
- První stránka hry České nebe se dostala na papír 21. listopadu 2006. Takto na její psaní vzpomínal Ladislav Smoljak: „Dneska jsme prvně sedli se Zdeňkem ke stroji a napsali stránku a půl. Docela jsme se nasmáli. Což ještě nic neznamená. Shodli jsme se na názvu České nebe. Zdeněk usedal se mnou k psaní s pochybností, zda to téma vydrží na celou jednoaktovou hru. Já tomu dost věřím.“ (mnaucz)
Reklama