Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (285)
Čekal jsem, že to bude skvělá podívaná a zklamání opravdu nepřišlo. Existují dvě verze, jedna s Ladislavem Smoljakem jako Komenským, druhá se Zdenkem Svěrákem, oba mají určitě něco do sebe, možná z nostalgické vzpomínky bych doporučoval Smoljakovu verzi. České nebe je opravdu tečka jak má být - tam je totiž všechno, co by správný čech měl pochopit a znát.... i Jára Cimrman. . . ()
Patnáctá (a zřejmě poslední) hra Divadla Járy Cimrmana je jasně koncipována coby symbolická derniéra nejenom Cimrmanova divadla, ale především výjimečného autorského dua Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Z té dlouhé řady her to sice asi není kus nejlepší, ale rozhodně nejvíce symbolický - do nebeské komise význačných českých velikánů má nakročeno i Jára Cimrman (a všechny persony se unisono lítostivě vyjadřují ve smyslu, že je škoda, že ještě žije, že má místo v ní vlastně jisté), a tedy v přeneseném smyslu se nesmrtelnosti (alespoň té omezené českou kolektivní pamětí) dostane nejen jemu, ale též jeho duchovním otcům a stvořitelům - panu Svěrákovi a panu Smoljakovi. Je to sebereflexe hodně troufalá, ale kdo jiný si může dovolit, než dva velikáni divadla malé formy. Samotná hra těží z řemeslné rutiny obou jejích tvůrců, ti dva prostě umí psát, stavět dialogy, hrát si s jazykem, umně pointovat, konstruovat vtipy, dokonale ovládat divadelní řeč a těžit z jejích paradoxů. Je tu opět tak typický laskavý a poučený humor (který si vyžaduje mírně poučeného diváka), akcentující relativitu výkladu dějin i ambivalenci historických postav (,,Božena Němcová by byla skvrnou na naší komisi," tvrdí Jan Hus), ze které se vypichují tzv. zrádci národa (Sabina, Hanka a Linda - jazykový humor tu navíc spočívá v dívčích variantách jmen) či jeho učitelé, miláčci atd. V podtextu je vždy přítomný rys vlastenecký s ozvěnou jeho nadměrné glorifikace započínající dobou národního obrození. Na něm je ostatně postavena celá základní osa hry - proč je vlastně nebe selektované podle národnosti? Vždyť ani sám Tatíček vlasti a největší český politik nebyl Čech, ale maďarský Slovák, který měl navíc za manželku Američanku. České nebe je tedy paradoxem národního obrození, ale v podání pánů z DJC paradoxem laskavým a moudrým... Asi tu končí jedna éra českého divadla... ()
Ten nejkrásnější humor, který kdy v dějinách vůbec vznikl a my máme tu čest se k němu kdykoli s předběžným úsměvem na tváři a poklidem v srdci s radostí vracet. Nenahraditelné hlášky, které jemnými kroky drsně zadupávají do země jakékoli rádoby vtipné americké komedie, i ty pro mě vzácné, jako například Bláznivá střela. Odsud, z děl dvojice českých géniů, si odnáším ten nejčistší zážitek, plný zábavy, mouder i všeobecného ponaučení. Bohužel ten, kdo je nevzdělaný ohledně našich dějin či literatury, tomuto humoru ovšem nikdy neporozumí. Jeho životní chyba, zde lze přímo vrazit větu 'Neví, oč přichází'! ()
Problémem tohoto díla je, že to není drama. Není to divadelní hra. Je to jen varietní pásmo gagů a hlášek, nezřídka silně infantilních. Pohromadě to drží nápad jakési Nebeské komise, ale nemá to úvod, zápletku, katarzi, očištění. Smoljak už musel být hodně slabý, že Svěrákovi takovou slátaninu nezatrhl. ()
Tímto dramatickým kšaftem vyvrcholila Cimrmanova touha po svobodě a nezávislosti národa..... Po slabším semináři přichází řada VELKÝCH postav české historie ve hře, která je milá, úsměvná a poučná. O humor se starají Babička a Hus, a hlavně oni mají zásluhu na 3 vtipných hvězdičkách. Ale možná je to jen o tom, že je potřeba hru lépe ,,zažít“. Možná ano, možná ne. Kdoví... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Uvažuji o vynálezu živé kopírky. 2.) Nevím, co je ve vojenském umění nejdůležitější. 3.) Z čeho má dodnes hrůzu mistr Jan Hus? PŘÍBĚH **** HUMOR *** ()
Galéria (10)
Fotka © Originální Videojournal
Zaujímavosti (17)
- Shodou okolností se Zdeněk Svěrák narodil ve stejný den jako Jan Ámos Komenský, kterého ve hře představuje, a to 28. března. (mnaucz)
- Ve výročním představení Psaní do nebe z roku 2017 Zdeněk Svěrák prohlásil, že se se Smoljakem shodli na tom, že scénka Flaška a Krabice je ta nejhorší věc, kterou kdy spolu napsali. (mnaucz)
- Ve hře původně vůbec nebyla postava Maršála Radeckého. Do hry se dostal díky tomu, že hra by bez něj byla o dost. kratší. „Ono v té hře není moc sporů při tom hlasování, takže vlastně skoro všichni se vším souhlasí. No a jednou nám ta hra skončila, tak jsme tam přidali tu pasáž s Radeckým, aby ta hra byla delší a aby tam byl záporák,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
Reklama