Rodina je základ státu

Pro mě těžko hodnotit, Sedláček je moje srdeční záležitost. Ale tady jsem si s ním sedl nejméně, přitom jeho asi nejangažovanější film. Snad ve mně časem uzraje. 19.3.2012 Už sme si sedli, po x-tým shlédnutí je to hlavně silný film, s aktuální a nosnou myšlenkou. Takovýc filmů, které neuhýbají, by mělo být víc. (09.01.2012)

Není zdaleka tak radikální jako předchozí Největší z Čechů. Pověstných Sedláčkových "zcizováků", které tak zábavně znepokojují a matou široké spektrum diváků, je zde mnohem méně. Jedná se tudíž asi o divácky nejpřístupnější (když nepočítám televizní Sráče) a "nejnormálnější" film. Osobně mě docela iritovala hudební složka - už od úvodní písničky Lenky Dusilové. Pořád je to ale hodně dobré a zajímavé, takže určitě stojí za zhlédnutí. (02.08.2011)

Že se zde objevuje výstup stejného druhu jako v Intimním osvětlení (kde je organickou součástí celku), ještě neznamená, že má nějakou cenu oba filmy srovnávat. Sedláčkovo Rodina je základ státu nedisponuje ničím, čemu bych mohl nějakým způsobem věřit a celkově na mě působí jako film, který snad chce "promlouvat k dnešku", není zrovna špatný, ale nestojí za bližší pozornost. Brzy bude právem zapomenut, což mu ovšem prospěje, protože filmoví nadšenci případných příštích generací pak budou moci objevovat zapadlou perlu s několika krutými scénami. Pro mne - současníka - je cenný jen ten název. Je totiž nutno váhat mezi dvěma protichůdnými optikami, které nabízí. Je česká společnost morálně (i jinak) v prdeli pro to své vyznání starat se jen o svůj píseček, kdysi vyjádřené v pregnantní zkratce "kdo nekrade, okrádá rodinu"? Nebo naopak jsme v prdeli proto, že nejsme schopni udržovat rodinu silnou, všemu navzdory? Ergo ukazuje Sedláček na typické rodině (jen s nadprůměrně zdatným živitelem), proč je stát čecháčků jedna velká sračka, nebo jde o to, že se tato rodina v náhlé krizi dobrala takové soudržnosti a síly, že obstojí státu, právu i morálce navzdory, takže nakonec opravdu jen na tom především záleží? Nevzniká tak právě rodina, z níž lze teprve stát budovat? Měl-li tvůrce na mysli toto, pak je třeba pochválit volbu sociálního typu "hrdiny" i značnou zdrženlivost v hodnocení toho všeho. Každopádně rodina je základ státu a každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. (10.08.2016)

Jakkoliv je toto drama ploché, bez větších zajímavých míst, přece má něco do sebe. Děj si tu tak volně plyne a přitom se ani chvilku nenudíte. Skvělí herci, krásná příroda, zkrátka Road movie. Po menším dramatickém závěru mi ukápla i slza po vyznání manželky hlavního hrdiny. Doprovodná hudba mimo jiné i Karel Kryl. Určitě stojí za shlédnutí. 90%. (06.08.2022)

CITÁT - Otázka je : Co my uděláme vám, když nám nepomůžete......... Scéna z rozhlasem je smutná i veselá zároveň. CITÁT - Sereš mě, ani nevíš jak........... Docela mě štve mluva našich herců. Hlavně Eva Vrbková docela slušně huhňá. Tomu jejímu nosovému dialogu moc nerozumím. CITÁT - No jo Pražáci............ Přiznejme si, každej je trochu svině. Moc mě to nebavilo. Ten film celkem slušně oslavuje sviňárnu a zlodějnu. Ani výchovně není moc na úrovni, spíš obráceně. Chvilkama jsem se nudil a chvilkama nechápal, proč tu každý oplakává hlavního aktéra, když je to celkem hajzl. Udělat chybu umí každý, ale proč se to jmenuje Rodina je základ státu. Nutí nás snad tvůrci abychom taky začaly krást ? Nebo to bylo jen zdání ? Asi nejvíc mě zaujala 72 minuta a projev o konci světa, kanystrech a metanu. Film je depresivní a nic neřeší. Policie v čele s kapitánem Klosem ve mně vyvolala empatie. A konec ? Nic moc. Za dvě ať nežeru. (27.05.2012)