Cosmopolis

Tenhle film jsem moc nepochopil. Většina filmu se odehrává v limuzíně, což by až tak nevadilo, pokud by se tam dělo něco pořádného a byli by tam správné dialogy, ale bohužel v tomto snímku tam Robert Pattinson s ostatními kecá o samých blbostech. Vůbec jsem nepochopil co to tam celý film kecal, vlastně půlku filmu, pak jsem to vypnul. Prostě snímek o chlápkovi, který jede limuzínou a kecá nesmysly. Film hodnotím 1 hvězdičkou a 1 hvězdičku přidávám za nádhernou Sarah Gadon. (03.10.2014)

Bezpochyby nejlepší Cronenbergův film a nejspíše i nejvíce nepochopený, což je podivuhodné, vzhledem k tomu, že se jistě nejedná o dílo interpretačně nějak zvlášť obtížné - vede mě to k úvaze, kolika uživatelům se něco líbí nebo nelíbí, aniž by věděli proč. Věty jako Marigoldovo: "I když se mi v zásadě líbí, co film říká, formu Cronenberg neobhájí," uzavřené v komentáři čímsi o "dekadentní nudě", ani bezradné náznaky, že je sde jakési "sdělení, že nám nic sdělováno není", jak tady píše kupříkladu Matty, mě utvrzují spíše v podezření, že pro mnohé je jejich hranice diváckých schopností něčím, s čím se příliš nedokáží smířit. NÁZOR, to je samozřejmě něco, co si nikdo nesmí odpustit, i kdyby se při jeho formulaci měl vařit ve vlastní šťávě. Ostatně ti, co chápou, mi jistě dají za pravdu. (14.07.2015)

Cronenberg ve své další adaptaci literární předlohy předkládá zvráceně uhrančivý pohled na dekadenci kapitalismu zosobněného mladým finančním géniem. Svět viděný ze sedadla limuzíny je redukovaný na neustálé utvrzování vlastní moci a slasti z kontroly. Jednotlivé zastávky a jednání fascinují svou absurditou, když se spájí zcela virtuální sféra čísel a informací s groteskně reálnou tělesností a pudovostí postav. Hledání smyslu a motivací je zde nutně odsouzeno k marnosti, protože vše podléhá pouze rozmarnému postoji "because we can". Proto také masová demonstrace vyvolá maximálně lehké hnutí brvou, zatímco věci jako diagnóza asymetrické prostaty, výkyvy čínské měny či nepodmanitelnost nové manželky, které nelze zasadit do jasně definovaných grafů a struktur, vedou k dalekosáhlému rozkolu. Přes hrstku silných a významově košatých scén zůstává filmová "Cosmopolis" jen načančanou ilustrací, která trpí výraznou nadmírou textu. Ve výsledku tak funguje spíš jako příliš dlouhá upoutávka na literární předlohu než soběstačný film. (23.06.2012)

Dobré filmové adaptace knih dokážou zachytit myšlenku a atmosféru, aniž by trvaly na zachycení sebemenší události a na každé postavě. Cronenberg zachycuje temnou stránku a využívá všechny limity svých herců. Každou postavu má výborně připravenou zejména tu hlavní - Pattinson. Prostředí světel a obrazově extravertním duchu Drive. K zamyšlení jako u Only God Forgives. Cronenberg se pohybuje ve své pevné kostře svých známých, nebo neznámých děl v progresu konverzačního filmu, který se nesnaží diváka oslovit pro marginální a stabilní děj, ale pro filozofickou představivost. Cronenbergův motiv tělesného utrpení na hranici rozkoše. „Upálit se na protest není originální - je to jen přivlastnění si cizího činu“ (14.10.2012)

"Čo som to sakra práve videla?", opakovala som si niekoľkokrát po skončení filmu. Zazneli aj výkriky typu "práve som zabila dve hodiny svojho života pozeraním takejto sračky!" Sorry, ale odo mňa sa najnovší Cronenbergov opus zľutovania nedočká. Za čo vôbec dávam tú 1*? (a za čo dávajú ostatní nadávajúci dve?) Snáď iba za tú trochu voyeurizmu - ktorú som si myslela, že zakúšam, prípadne, že ona je účelom filmu. Lebo možno až do polovice som si myslela, že sa dívam na niečo zaujímavé, na niečo, čomu sa oplatí venovať pozornosť, aby som sa v polovici druhej dočkala nejakého zmyslu či nebodaj katarzie... moja nádej postupne slabla, až zomrela vyčerpaním z toľkého falošného nihilizmu. Neviem čo bolo účelom filmu, lebo na konci som si uvedomila iba jediné - že tento film vôbec nemusel vzniknúť a že ma to už nezaujíma. Pre mňa je to zbytočný pseudo-filozofický manifest intelektuálnej masturbácie. Ale možno je problém iba v tom, že aby sa človeku páčilo dielo, potrebuje sa aspoň s nejakou jeho postavou aspoň do istej miery stotožniť - proste aspoň s niečím. Lenže v Cosmopolise sa nebolo S KÝM stotožniť! Čo na tom, že sa divák má 108 minút dívať na narcistický afekt hrdinu a režiséra, aby mu bolo ukázané, že za hranicou absolútnych peňazí a absolútneho bohatstva číha emocionálny chlad a ľahostajnosť k sebe samému? SO WHAT?! (26.11.2012)