Hurvínek na scéně

Náš Hurvínek to je kos.... 50 ti minutový mikulášský příběh mnoho radosti dospělému nepřinese. Ale dětem ve sledování nebraňte! (Třeba takový Teletubbies jsou daleko otravnější a jak si u nic mrňousové žbrblají!!...) Hurvajs a Mánička se baví a jednají jako 7-10ti letý, což syna baví. (I když mu je 11.) TAKŽE, CO NA TO ON? Krátký a málo vtipný, ale jinak se mi to líbilo.... Tak si to přeberte! Já říkám – Hurvínkovo divadlo v kině? KRAVINA! Mladej zase – filmy XXX ? Kravina! Prostě nehodnotím nic, co není pro mě! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) V mládí jsem miloval Máničku, teď mě rajcuje paní Kateřina. 2.) Chci vidět divadlo, které bylo založeno v roce 1930 a přesto jde ,,s dobou“. (08.01.2011)

Záznam divadelního představení není dobré vydávat za film. Ačkoli jsem ho viděl pouze ve 2D, tak vůbec nechápu smysl jeho trojrozměrného zpracování. Jedná se totiž o velmi prostinký příběh s jednoduchými dialogy, které jsou místy jen tlučením prázdné slámy. Vtipy, které se sem tam objeví, jsou notoricky známé a působí trapně svou vyčpělostí. Potěší snad jen upoutávka na film Hurvínek ve filmu, který by mohl zajímavým způsobem oživit tuto pomalu umírající dřevěnou legendu. Necháme se překvapit... (27.12.2010)

Když někdo nemá soudnost, vypustí obstarožní loutky do kina a připlácne na to atraktivní nálepku 3D, ale tento rozměr jsem hledal marně. Stejně jako jsem hledal kvalitu, kterou vždy měli Spejbl s Hurvínkem za Kirschnera, ale jeho nástupce Martin Klásek se mu za ta drahná léta, co po něm štafetu převzal v namluvení loutek nevyrovnal a Štáchová je v namluvení paní Kateřiny a Máničky nejméně o třídu lepší. Nejhůře snad dopadl pes Žeryk, který je nejenom chabě namluven, respektive naštěkán, ale má dokonce tendenci mluvit lidskou řečí. Příběh se nese v duchu netradičních příprav na Mikulášskou nadílku u Spejblů. Je rozdělen do 8 natahovaných kapitol, které většinou začínají nějakou zbytečnou písničkou sloužící pro účel vyplnění řídkého děje. Hurvajs se Spejblem vymýšlejí, pokud možno, co nejnápaditější a nejstrašidelnější masky čerta, ale činí tak tajně, aby ani jeden z nich nevěděl, s čím ten druhý vyrukuje, a aby to bylo pro všechny překvapení. Nutno dodat, že Spejblova maska je opravdu překvapivě dobrá, ale Hurvínkova je jako když si nasadí srnčí parohy, které shodou okolností vyštrachal s Máničkou na půdě. Občas se objeví i vtipná situace, a to když se Spejbl opije lihem v koupelně na čištění ran, anebo v jediné scéně filmu si Spejbl celkem sjedná respekt, a to když zjistí, že si Hurvínek při zimních radovánkách roztrhl kalhoty. Jinak však Spejbl je tady za většího idiota než obvykle a scénka s luštěním triviální křížovky je toho jen důkazem. Když už se tvůrci s producentem Kotíkem rozhodli něco takového vypustit do kin, tak bych očekával precizní výpravu s nápaditým vánočním příběhem, ale ani jedno nehrozí, a když už byl v jednom záběru dokonce vidět vzadu na plátně stín vodičových rukou, tak už jsem to vzdal. Je to slabota a jít na to do kina není dobrá volba. 40% (17.02.2011)

Já bych zase nebyl tak hrr... Sice třetí rozměr je jen o tom, že se snaží jít s dobou, v rámci Hurvínkovských eskapád je tohle opravdu slabé, ale přece jen nějaké klasické rysy se v tom najít dají a jen ať děti zjistí, na čem jsme vyrůstali (a někteří i docela nedávno...) Na druhou stranu děj vlastně nikde, Žeryk mluvil opravdu víc než jindy, Bábinka s panem Spejblem se tvářili jako zamilovaný pár (víc než jindy) a tak dál a tak dál... Snad jen z nostalgie... (14.02.2011)

Hodně se dá spekulovat o významu 3D efektu v tomto filmu - dodává ploše hloubku, dodatečné efekty jako vločky jsou fajn, ale na druhou stranu se také nesnaží podbízet laciným zneužitím 3D. Samotná filmová režie spočívající hlavně v práci s kamerou a střihem a je velmi úsporná a většinou filmového diváka jednoduše staví do pozice divadelního diváka a nakonec bude v rozhodování, jestli vidět nebo ne, hrát hlavní roli to, jestli vám novější příběhy nevadí, nebo jste zarytými odpůrci, neboť se jedná o představení, které si odbylo premiéru v roce 2005. Víc si Hurvínka na scéně užijí děti, ale dialogům nechybí jistá dávka humoru stavícího na slovních hrátkách a obratech, a to je něco, co dělá Hurvínka Hurvínkem a co jinak dětským filmům (respektive produktům) chybí, protože si producenti a další tvůrci myslí, že děti jsou blbé. Jenom by bylo chytřejším marektingovým tahem, kdyby film uvedli v době zimní, respektive vánoční, takhle moc diváků nepřiláká a i atmosféra by zapůsobila silněji. (31.05.2010)