Red Dog - Červený pes

Už u mačkání první slzy si člověk uvědomí, že sleduje o stupeň kvalitnější emocionální masírku, než je většina ostatních podobných zvířecích příběhů. Může za to neokoukané prostředí australského severozápadu, syrovost děje s minimem kýčovitých prvků a především perfektně vykreslená povaha hlavní zvířecí postavy. Takovéto zobrazení charakterových vlastností se leckterým režisérům nepodaří ani u lidí, natož u zvířat. A propos: Možná to je v Austrálii běžné, ale o sebevraždě spáchané tak, že se nechá dotyčný sežrat od žraloka, jsem ještě neslyšel, nebudu více prozrazovat, pro mě to byla nejdojemnější scéna celého filmu. (19.11.2012)

Australský Hačikó. Tentokráte méně dojemnější, i když místama bylo těžké se udržet, ale zase více svěžejší a vtipnější. Je to prostě správný doják, u kterého se určitě zasmějete a do příběhu, který je vám vyprávěn se zažerete a už vás nepustí. Postavy si postupně oblíbíte a samozřejmě i Koka (Red Doga), kterého byste nejraději chtěli mít doma. (09.09.2012)

„Dobrý chlapec. Tu zostať. Tu si doma.“ Po Mojom psovi Skipovi, Hačikóvi a Marleym a ja ďalší nezdolný film o silnej psej vernosti, siahajúcej až za hrob. Podľa skutočných udalostí (fakt!) nakrútený Red Dog dlho klame telom a hoci sa začína pomerne temne, už čoskoro nečakane (?) preladí na brutálne komediálnu rovinu. Ktorá je síce vtipná (proste typický austrálsky pošukfilm, kedy má nejaká postava zaujímavý preslov a tesne za ňou stojí chlap v tesných slipoch a uznanlivo prikyvuje nad tým, čo práve počuje ako keby za to mal dostať Oscara), ale zároveň klame telom. Pretože ten príbeh je v jadre strašne smutný a tragický a od istého bodu v scenári sa z toho stane maratón bezmocného divákovho plaču. Ku koncu je to už vyložene brutál slzavý masaker, najviac ma dorazilo, keď „tam“ potom prišla aj mačka alias Red Cat, to už tvorcovia vážne išli za doraz divákových plačúcich možností. V neposlednom rade je Red Dog (alias austrálsky dobytkársky pes) charizmatický a vtipný už od prvého pohľadu. A všetci tí chlapi okolo neho (a Rachael Taylor) sú rozhodne týpkovia na pohľadanie (ale žiť medzi nimi by som ozaj nechcel). Plus žralok, soundtrack atď. (14.07.2017)

Tento film byl pro mne velmi milým překvapením. Kdysi jsem četl rovněž velmi povedenou knižní novelu Rudý pes, kterou napsal Louis de Bernieres a byl jsem velmi zvědavý jak se podaří příběh převést na filmové plátno. A myslím, že se podařilo. Film na mě působil velmi laskavým a podmanivým dojmem. Podařilo se prodat příběh postavený ze střípků životů nejrozmanitějších osob spojených těžařským městečkem na středozápadě Austrálie a jedním rudým psem, který opravdu není vůbec obyčejný. Film je příběhem o přátelsví, věrnosti a velké lásce kde se snoubí komedie s dramatem a vytváří tak perfektní celek, který mě zahřál u srdce. (04.01.2012)

Po shlédnutí hollywoodského remaku Hačika (původně japonského filmu) jsem se tohoto tématicky obdobného filmu trochu děsil. Byl jsem ovšem velice mile překvapen, z Red Doga jsem neměl pocit laciné "ždímačky" emocí, navíc měl příjemný děj okolo a ještě byl dokonce vtipný (aneb pokud se Vám líbil americký Hačikó, Red bude taky; nelíbil se Vám Hačikó, Red dost možná bude). Osobně bych měl jedinou výtku - uvítal bych ukončení už po proslovu o soše (popř. odchodu Reda z baru). Těch několik posledních minut (trochu nucené) hollywoodské "dojímačky" vystřídané přeslazenou tečkou bych už klidně vypustil. I tak to pro mne byl velice příjemný film převyšující mnohé a zpočátku nepříliš sympatického psíka jsem si zcela oblíbil. 85% (29.10.2012)