Obsahy(1)
Rozmarné léto, novela Vladislava Vančury z roku 1926, je u nás spjata především s filmem Jiřího Menzla. Přesto ani pokusy inscenovat toto dílo na jevišti nejsou řídké. Tohoto nesmírně obtížného úkolu se chopil Jakub Špalek v Divadelním spolku Kašpar v roce 2007 a nastudoval ho jako tzv. letní speciál. Inscenace se hraje od června do září a pak se na ni zase všichni ten rok těší. Tak je půvabná a okouzlující. V malém Divadle v Celetné se podařilo vykouzlit jedinečnou atmosféru říčních lázní mistra Antonína Důry a tichého života města Krokovy Vary, jehož poklidný život naruší příjezd komediantského vozu kouzelníka Arnoštka a jeho společnice, krásné Anny. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (4)
Vančuru jsem nikdy moc nemusel, no ale jako příznivec divadla jsem si řekl, že snad bude lepší než známá filmová adaptace. Nevím, nakolik autoři čerpali opravdu z Vančury či zda se jím spíš jen neinspirovali, docela bych řekl to druhé. I přes některé dobré vtípky a opravdu originální jeviště, celkově to, jak bych tak řekl... bylo o ničem. Bylo tam vše (vč. provazochodectví a ohně) a vlastně nic. Jan Potměšil opravdu potěšil a občerstvení během přestávky byl jistě výborný nápad, ale za víc než dvě hodiny života to napodruhé opravdu nestojí. ()
Miluju tu knížku, miluju ten film ... tohle byla ale hrůza, nakolik miluju divadlo ... jedna hvězda ze soucitu, nedalo se to ani dokoukat ... ()
V konfrontaci divadla s filmem bych Menzelovu snímku dal jednoznačně přednost, jakkoliv času strávenému u divadelního záznamu rozhodně nelituju. Ocenit se dá scénografie - už jen to, jak divadelníci zvládli problém prostředí plovárny, zvedá palec nahoru. Taky handicapovaný Jan Potměšil, kterého bohužel není vidět v českých filmech, zaslouží uznání, ale songy proskládané do představení místy nudí a celkově ta atmosféra není natolik vančurovská, jak bych si ji představoval. V podstatě to stojí na jednotlivých atrakcích typu kouzelníka balancujícího na laně, než na představení jako celku. Celkový dojem: 55 %. ()
Tento způsob adaptace Rozmarného léta zdá se mi ideální. Nápady Jakuba Špalka (přestávkové občerstvení přímo na jevišti) a herectví Jana Potměšila si zaslouží respekt. ()
Reklama