Kamera:
Josef HrušaHrajú:
Ivan Trojan, Nina Divíšková, Miroslav Krobot, Jiří Ornest, Martin Myšička, Klára Melíšková, Jaroslav Plesl, Pavel Šimčík, Lenka Krobotová (viac)Obsahy(1)
Ivan Trojan v hlavní roli komedie o člověku, který se rozhodl brát šílenství okolního světa jako inspiraci... Když v listopadu 2001 uvedlo Dejvické divadlo divadelní prvotinu známého filmového režiséra Petra Zelenky, stal se z ní rázem pražský hit, který vydržel na jevišti po mnoho let. Příběhy obyčejného šílenství se také rozletěly do světa, byly hrány ve dvanácti zemích, včetně USA, naprostým šlágrem se staly v Polsku, kde byly uvedeny v jedenácti divadlech. Příběhy obyčejného šílenství mají také dvě Ceny Alfréda Radoka. Staly se Hrou roku 2001 a umělecký šéf Dejvického divadla Miroslav Krobot získal za roli Otce v této inscenaci ocenění Talent roku. Výlučná autorská hra Petra Zelenky, mimořádně úspěšný titul Dejvického divadla byl také autorem v roce 2005 zfilmován. V polovině září roku 2009 po osmi úspěšných sezónách byla odehrána dvě poslední představení. Česká televize byla při tom. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (72)
Nemá smysl srovnávat s filmem. Obě verze jsou úplně jiné a tahle je nesporně drsnější a beznadějnější. Do kina by asi na tohle nikdo nešel, jelikož polovina diváků by po projekci spáchala sebevraždu. Představení je vynikající, jen Klára Melíšková je pro mě po Zuzaně Šulajové příliš agresívní a vulgární, takže jsem ji nedal a vadí mi. Toť můj problém. Obyčejné šílenství potkáváme na každém kroku, jen si to většina z nás nechce přiznat. Tahle hra ho nádherně definuje a taky skvěle vidíme, co z člověkem dělá samota. Doporučuju každému, komu někdy obživla deka. Já jsem jeden z nich...100% ()
Ať žijí prkna, fakt že jo. Srovnání s filmem se nabízí, protože k té adaptaci jsem se dostala dřív. Nemůžu říct, co se mi zdá lepší, je to jiné. Na divadle se mi líbí nepřítomnost tety. Klára Melíšková je taková vhodnější, energičtější a střelenější Jana. A samozřejmě duo Krobot - Krobotová je kouzelné. Oproti tomu se mi zase sousedi a jejich verze líbili víc ve filmu. Rozhodně je chválihodné, že film nepůsobí divadelně a naopak. Používají si pěkně každý svoje prostředky a všichni jsou spokojení. Paráda. ()
Dejvické divadlo je kvůli sestavě nejspíš moje nejoblíbenější, naživo rozhodně nejlepší, ale pokud není ta možnost, potěší i záznam. Třeba Příběhy obyčejného šílenství jsou na prknech o dost zábavnější než film, vtipy mají lépe vystřiženou pointu, přechody kulis je radost sledovat, ale hlavně dejvické trio Plesl, Krobotová a Melíšková povyšují jakoukoli divadelní hru na vyšší level (třeba vzpomínky na Ucpanej Systém mě táhnou i po letech do kolen) a bez nich filmové zpracování prostě nebylo ono. Smála jsem se a ač je to totéž, film mě opravdu ani z poloviny tak nebavil, takže za čtyři, ač věřím, že naživo by to bylo za plnou palbu bez váhání. ()
Geniálne spojenie autorskej originality a hereckého absolútna. V porovnaní s pre mňa zbytočnou filmovou verziou je tá divadelná oveľa mrazivejšia a úchylnejšia, čím reálnejšia, zároveň oveľa absurdnejšia a tým podstatne zábavnejšia. Označenie KULTové je úplne presné. Autentický divadelný zážitok (videl som 7X) je nenahraditeľný akokoľvek veľká uhlopriečka televíznej obrazovky dojem sprostredkováva, atmosféru totiž nie je možné preniesť z dosiek do TV stopercentne. P.S. Fakt, že Moucha, dokonalý vo svoje bizarnosti, nemá vo filme žiaden priestor, neberiem (vôbec) osobne! "ROLUJ " ()
Nemůže to být z pití? Já bych kvůli tomu nerad přestával. Jsme skuteční blázni nebo jen lidé, co si to o sobě myslí? Nakonec nám zůstává v podvědomí otázka, co z toho by bylo lepší. Příběhy obyčejného šílenství jsou trpkou notou absurdity, kdy láska se mění v šílenství a šílenství v lásku. Rozum zůstává stát nad tím, jak se z něho může stát úplně něco jiného. Jeden dělá něco, aby se bláznem stal, druhý se snaží z objetí šílenství vymanit, no a třetímu se nechce vymanit, protože je takto šťastný. Nebo je to všechno jinak? Existuje na tomto světě vůbec nějaký skutečný blázen? Ano i ne. Je to jedna lovestory, kde všichni touží po tom něčem, co má v sobě špetku něčeho nekalého. Vždyť víš, jak to myslím. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (2)
- Jde o divadelní autorskou prvotinu Petra Zelenky a zároveň i jeho premiéru v roli divadelního režiséra. (Olík)
- Divadelní hra má stejný název jako kniha povídek „Tales of Ordinary Madness“ od amerického autora Charlese Bukowskeho. (sator)
Reklama