Viděl jsem ďábla

Hra na kočku a na myš, kdy kočka si myslí, že má navrch...aneb jak se stát monstrem. Pomsta nechutná vždy sladce a náš hlavní hrdina je sobeckej hajzl, který se při pronásledování vraha neštítí obětovat nevinné. Každá akce má však svoji reakci, a proto brzy pozná, že udělal chybu, kterou nelze vrátit. Čekal jsem poněkud brutálnější film (dle ohlasů). Horror to není. Slušná kriminálka s několika pěknými scénami - škoda, že v taxiku nebyla delší, mohla se zapsat jako kultovní, takhle jen jako povedená. (30.11.2014)

Režiséra Ji-un Kima sleduji už od jeho gangsterky "Bittersweet life" a svoje kvality utvrdil i v "Hodný, zlý a divný" a přestože je jeho nejnovější počin dost odlišný, kvalitativně je opět na velmi vysoké úrovni. Ze začátku se film tváří jako typická žánrovka, kdy drsný policajt na vlastní pěst pátrá po sériovém vrahovi ale poměrně brzy divák zjistí, že se film bude přeci jen ubírat jiným směrem. Vrah je brzy chycen a po menším "seznámení" s hlavním hrdinou je puštěn na svobodu aby se mohl stát štvanou zvěří neústupného hlavního hrdiny. Vizuálně je film na stejně vysoké úrovni jako režisérovi předchozí snímky a pokud má s nimi divák zkušenosti ví, že může očekávat vizuální hody. Opět nás čekají neobvyklé kamerové záběry či zajímavé akční eskapády. Tentokrát však režisér překvapivě hodně tlačí na pilu v podobě zobrazovaného násilí. Ne, že by jeho předchozí filmy byly pro celou rodinu ale to co předvádí zde může nejednoho diváka nepříjemně překvapit. Krev a násilí je tu v dávkách, které se jen tak nevidí a navíc režisér s každou další minutou na intenzitě násilí více a více přidává (pro perverzáky je tu jako bonus překvapivě naturalistická sexuální scéna). Rozhodně se však nejedná o samoúčelné zobrazování brutality ale o nezbytnou součást atmosféry celého filmu. Pokud se divák dostatečně obrní čeká ho výborný a v mnoha směrech atypický thriller, který je možná zbytečně dlouhý ale na druhou stranu dostatečně intenzivní a svižný aby se u něj divák nestačil nudit. Nemůžu se dočkat režisérova dalšího počinu. ... 18.12. 2012 zvyšuji na plný počet, protože jsem film viděl už několikrát a stále ho mám pevně v paměti. Škoda, že se takové snímky nedostanou do české distribuce. (22.07.2011)

Krutý krimi thriller a zároveň asi jeden z nejlepších exploiťáků vůbec, což potvrzuje i hodnocení. Je pravda, že to mohlo být ještě dokonalejší, kdyby se to osekalo do dvou hodin stopáže. Ale to je asi jediná chyba, která se tu dá najít. Jinak absolutně suverénní jízda, která si drží od začátku do konce svoje tempo a vždy nás překvapí nějakým tím brutálním zmasakrováním oběti. Postupy jsou logické, scénář bez problému a ta hrůza je znásobena o rozměr možné skutečnosti. 90% (04.11.2011)

Silný a surový krimihoror, který mě i přes slušnou stopáž ani chvíli nenudil. Film nemá příliš hluchých míst. Hlavní padouch a mstitel jsou obsazeni, respektive zahraní naprosto bezchybně. Režisér v surových pasážích neuhýbá kamerou a tak nás o nic ( díkybohu ) neokrádá. Řemeslná a příběhová stránka na hodně vysoké úrovni. Absolutní spokojenost. 10/10. (20.10.2011)

Ji-un Kim po A Tale of Two Sisters, A Bittersweet Life a Hodný, zlý a divný přichází s dalším žánrovým hybridem, přičemž tentokrát spojil do jednoho celku žánry zpravidla nejkrutější – kriminálku s masovým vrahem, jejíž nový směr v roce 1995 přímo udalo Sedm Davida Finchera; revenge thriller – neboli příběh o pomstě – , což je žánr v Jižní Koreji velmi populární, a který Chan-wook Park se svou trilogií pomsty (Sympathy for Mr. Vengeance, OldBoy, Sympathy for Lady Vengeance)vytěžil do mrtě; zároveň se jedná i o hluboce emotivní drama o člověku, kterému se zbortil celý svět a touha po pomstě ho k vrahovi manželky dostává blíže, než by si kdy pomyslel. Forma pomsty je zde – stejně jako v Parkových filmech – celkem originální, nechybějí tu dějové zvraty, které obohacují daný žánr a ženou příběh do nezvyklých směrů a, ačkoliv dochází k naplnění některých klišé, nemohu tvrdit, že bych si byl jist tím, co bude následovat v dalších minutách. Oba rivaly ztvárnili dva z nejslavnějších korejských herců současnosti, Byeong-heon Lee a Min-sik Choi, kteří jsou již tradičně skvělí a musím přiznat, že v momentě jejich prvního střetnutí v rámci jednoho záběru jsem byl tím nejspokojenějším fanouškem jihokorejské kinematografie…kdyby zde účinkovala ještě Ye-jin Son, nejspíš bych už přímo skákal radostí. Viděl jsem ďábla je neskutečně krutý film, ve kterém stříkají hektolitry krve, řežou se údy, přetínají achilovky, trhají čelisti, atd., avšak jeho pravá krutost dlí v nitru samotného tragického příběhu, který je navzdory explicitnímu násilí podán velmi emotivně a nelze říct, že by byl film pouze samoúčelnou brutalitou. Ji-un Kim se nespokojuje pouze s povrchními atrakcemi a především vypráví hluboký příběh, který mne po celou dobu sledování nenechal ani na minutu vydechnout. O Kimově již tradičně brilantní režii a nápadité práci s kamerou snad netřeba mluvit – ten, kdo viděl skvostný A Bittersweet Life, ji zajisté udělá vlastní obrázek. Spolu s The Man From Nowhere představuje Viděl jsem ďábla vrchol jihokorejské filmové produkce (nejen) za rok 2010. (23.12.2010)