Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel

Po "jednotke" som MUSEL dať hneď "dvojku" a tá ešte prekonala veľmi vysoko nastavenú laťku!!!! Film, ktorý sa nesere a dáva na frak všetkému a všetkým. Krutý, bolestivý a najmä veľmi popisný do takej miery, že sa s tým vie človek zžiť aj v našich končinách aj s našim "system of a down". Okrem silného politického kontextu je skvelé to, že ten film má príbeh, postavy, psychológiu. Wagner Moura opäť geniálny, tak ako všetci herci - tá autenticita je miestami rovná nejakému dokumentu. Tento krát mi nepripomenul mladého Branda ale postavu Corrada Cattaniho z kultovej Chobotnice, aj výzorom aj svojim solitérstvom - sám proti všetkým a všetkému nespravodlivému. Záverečná reč v "senáte" priam kultová! No comment, paráda a rana presne medzi oči! (07.07.2015)

Skvělé pokračování. Hlavně technicky je to zvládnuté ještě lépe. Dostala mě scéna jak si kluci kopou fotbal a nad nima vyletí vrtulník a po schodech mašíruje BOPE a střílí dealery. Vizuálně perfektní. Jinak se film, ale zaměřuje na výše postavené zloduchy, než jsou kápové ve favelách. Slumy totiž přebrala policejní milice s podporou vlády, která tam rozjíždí mafiánský praktiky a vybírá výpalný. Přestřelky tam jsou stále, ale větší boj se odehrává v kanclech u odpolsechů a v soudní síni. Ale je to skvělej film. (13.03.2011)

Brutálně silný zásek do hloubky totalitarismu maskovaného za populistickou demokracii prolezlou korupcí. Padilho opouští ve své podstatě jednoduché schema prvního dílu (tedy drogové kartely vs. pár nezkorumpovatelných) a vydává se na chaotický led politického thrilleru ve kterém se nedá věřit nikomu a ničemu, a systematické a přímočaré potírání zločinu už není řešením problému, protože problémem se stal samotný systém. Tam kde v prvním dílu se dochází k závěru že tvrdá ruka "fašistického" přístupu je v určitých podmínkách nezbytná, tam přichází jeho pokračování s poznatkem že nasazení tvrdé ruky se míjí zamýšleným účinkem, když ji ovládá nemocná hlava - a pak musí ke slovu přijít záchvěv všebortící anarchie který ji setne. Nevzpomínám si na film který by ve svém společensko-kritickém přesvědčení byl tak nesmlouvavý, brutálně přímý, a při tom i striktně racionální a nesporný. A nevzpomínám si ani na film který by inteligentní, komplexní a dokumentárně angažovaný příběh dokázal spojit s tak natřískanou akcí, že i hollywoodské akční blockbustery blednou závistí. 9/10 (09.10.2011)

Už to není taková testosteronová jízda, jako první díl. Film opouští přední linie pouličních bitev a zabředává do pozadí policejní práce, korupce a hlavně politikaření. Přímočaré přestřelky se tak mění na řešení složitějších rovnic a mnoha neznámých, elitní jednotku brazilských řezníků skoro nevidíme a na souvislejší střelbu jsem si počkal déle, než bych si přál. Cesta, kterou se film vydal, není uplně tragická. Tvrdá kritika a bezprostřední brazilské zpracování rozhodně nenudí, ale není to jedno z pokračování, které by zcela dokázalo držet krok. O životě ve slumu mluví i snímek Město bohů. Alternativa: Cidade de Deus. (04.03.2011)

Možno o málinko menej akčnejšie, no zato vizuálne nadupanejšie ako jednotka. A hlavne je tu viac ľudskej špiny, ktorá sa tentoraz preniesla z chudobných štvrtí veľkomesta do bohatého centra a medzi politikov. Inak nič nové pod slnkom, politické špinavosti sa dejú všade na svete, možno len nie tak explicitne ako vo filme. Hnus, z ktorého sa chce slušnému človeku vracať. Výborná záležitosť. 85/100 (09.10.2016)