Elitní jednotka 2: Vnitřní nepřítel

Druhý díl, volně navazující na ten první, zachycuje osudy Nascimenteho, velitele elitní skupiny vojenské policie, který si během několika let (chytře a jednoduše naznačeno stářím jeho syna) projde kritikou za krvavé potlačení vzpoury ve věznici, na čež zaujme "úřednické" místo u spiček policie. Zde se setkává s prohnilou smetánkou společnosti prolezlou korupcí, napojením na obchod z drogami, nájemnými vraždami a podobnou denní rutinou v Riu. Hlavní hrdina se jako patriot a neúplatný profesionál s dvacetiletou praxí nenechá zastrašit a rozjíždí koloč plný šlápnutí na kuří oka, připomínající trampoty Corrada Cattaniho. Druhý díl hodnotím lépe než ten první, protože je (otevřenou) gradací příběhu, ale je nutné dodat dvě připomínky: a) Jeden bez druhého sice fungují, ale je mnohem lepší zhlédnout je postupně, b) Dvojka daleko méně naplňuje svůj název "Elitní jednotka". Spokojenost maximální - 90%. (10.12.2012)

Nelze jednoznačně říct, že by Tropa de Elite 2 šla "dál" než jednička, nebo že by dané téma expandovala do šířky, dvojka je v nejlepším slova smyslu logickým vyústěním a důstojným následovníkem svého předchůdce. Nesmírně oceňuji: 1) vyzrálost a ucelenost snímku, kdy příběh zdárně kombinuje reálné základy, reálné politické hrozby, divácky lákavé akční scény a chytlavou hektičností filmového vyprávění. 2) vyjádření stanoviska - morální i materiální zkorumpovanost v systému představuje skutečnou hrozbu nejen v Brazílii, a tak je s hodnocením třeba jít na plné kule, stejně jako na plné kule šel Padilha do tvorby tohoto filmu. 9/10 (09.05.2011)

Nehorázny nátresk. Síce nie taký nekompromisný ako jednotka (pre porazenie systému je treba zbratať sa aj so "slabošskými zhúlenými ľavicovými intelektuálmi"), ale v konečnom vyznení rovnako nezmieriteľný a neústupný. Navyše je to oproti jednotke omnoho epickejšie a filmovejšie, takže emocionálne intenzívnejšie. Fantastický scenár, bezchybná réžia, perfektní herci. Podobne vynikajúce pokračovanie ako vlani REC 2. (27.03.2011)

Možno o málinko menej akčnejšie, no zato vizuálne nadupanejšie ako jednotka. A hlavne je tu viac ľudskej špiny, ktorá sa tentoraz preniesla z chudobných štvrtí veľkomesta do bohatého centra a medzi politikov. Inak nič nové pod slnkom, politické špinavosti sa dejú všade na svete, možno len nie tak explicitne ako vo filme. Hnus, z ktorého sa chce slušnému človeku vracať. Výborná záležitosť. 85/100 (09.10.2016)

José Padilha zůstal svůj. Fašistický, militantní a mačistický. Nic nového pod brazilským sluncem. Tentokrát však v mnohem stravitelnějším podáni, protože tentokrát Padilha zamířil do nejvyšší politiky, ač jednou nohou stále zůstává ve favelach na úpatí Rio de Janeirskych kopců. Avšak svými šovinistickymi názory se netají ani podruhé, jen je akcentuje mnohem více v politickém kontextu. Což je pro mě přeci jen o píď přijatelnější. Po filmařské stránce máloco vytknout, jen ten otravný voice-over naznačuje, že pán režisér není zase tak dobrým vypravěčem, jak se může zdát. A co je pro mne překvapením, toť jak moc se tvůrci dokázali vzdálit všem neduhům mainstreamové akční produkce. Klobouk dolů před jinak žalostně nesnášenlivým filmem. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Leni Riefenstahlova konečně našla svého pohrobka. (14.10.2010)