Win Win

Slušné drama,které se chvílemi mění v komedii,nebo obráceně?Thomas McCarthy tady servíruje divákovi,vcelku obyčejný,příběh,který je hlavně o lidské duši a o lidském srdci.Je slušně napsaný i režírovaný.Velmi z toho ale čiší ona zvláštní chuť "já jsem nezávislý(opravdu!)film made in U.S."Ptám se,proč?Aby mohl být film v tak pomalém,neměnícím se, tempu a tak průhledný?Aby jsem posbíral hlavně všechny možné(i nemožné)ceny na festivalech?Z některých scén je to opravdu cítit hodně a mě to vadí.Degraduje to filmařinu na "práci za cenu".Film má být především točen jako výpověď pro někoho(diváka) a to pokud možno celým srdcem a celou duší,kterou filmař servíruje divákovi na podnose.A pokud za to sklidí aplaus,obdiv a ceny-je to dobře,ale nesmí to být obráceně.To je prvoplánovitý alibismus a ruce od něj pryč.Protože je to slušný příběh a Paul Giamatti je opravdu skvělý,tak dávám 60%,nebýt toho,jdu ještě o 20% níž. (23.08.2011)

Indie produkce má mnohé do sebe, nemusí předvádět bombastickou výpravnost, neboť jí netřeba tolik hledět na komerční stránku věci, nemusí být za každou cenu cool a mohou v ní hrát i normálně vypadající herci s postavami a tvářemi, jaké znáte z vašeho sousedství. Navíc disponuje značnou měrou svobody a tak se může vyslovovat k aktuálním problémům a dotýkat se bolavých míst (americké) společnosti. Režisér Thomas McCarthy je specialista na malá komorní dramata a jeho třetí film není jiný, takový lidský, příjemně melancholický, často i humorný, ale přitom v podstatě bolavý. Ač se tu většina komentujících vyjadřuje ve smyslu, že jde vlastně o sportovní film, jsem jiného názoru, neboť Win Win je čisté sociální drama. Sport hraje jen okrajovou roli a možná slouží jen jako oslí můstek k uvědomění si, že i v životě je důležité bojovat a snažit se vyhrát. (Mimochodem, oficiální text distributora píše cosi o wrestlingu, což je buď projev lživé reklamy nebo prosté omezenosti, snad každý by měl poznat, že jde o zápas v řecko-římském stylu.) Pochválit lze vynikající a přesný casting, většina rolí je typově přesně obsazena, tahounem je samozřejmě Paul Giamatti, jehož charisma loosera je zjevně platné univerzálně a dá se říci, že si na něm postavil kariéru. Ono se dá celkově konstatovat, že filmy Thomase McCarthyho jsou obecně plné looserů, přičemž Win Win není výjimkou. Po Přednostovi a Nezvaném hostovi tedy McCarthy natáčí další skvělý pozvolna plynoucí film..a je to dobře...kam také v tomhle světě chvátat... (30.11.2011)

Komorní drama o životě nevýrazného právníka, kterému teče do bot, když se objeví zdánlivá záchrana v podobě důchodce Burta Younga. Řecko-římský zápas (nejedná se o wrestling) slouží jako prostor pro humorné scénky a pár se jich povedlo. Čistá komedie to ale rozhodně není a bylo by chybou ji očekávat. Po dramatické stránce film bohužel mírně selhává, příběh je předvídatelný a nevyhne se leckterému klišé. Podobně jako jiný (výrazně povedenější) snímek Thomase McCarthyho Přednosta nemusí sednout každému, ale také záleží hodně na tom, jak Win Win berete. Jako nenáročná chvílemi docela humorná oddychovka to rozhodně neurazí. (20.05.2013)

Příjemná oddychovka se zajímavým tématem. Prolínání komedie s dramatem nakonec dopadlo dobře. Malý poznatek - Matka Kylea (skvělá Melanie Lynskey) vypadala jako by Kylea měla v 10. Ikdyž jsem film se na film podíval kvůli tomu, že aktuálně v tv nic lepšího nebylo, zhlédnutí nelituju. 68% (15.09.2012)

Film z Hollywoodské továrny na lidské a milé filmy, které dokáží unudit a uspat. Šablona byla střižená přesně podle pravítka, bez jediné odchylky, která by mě posadila do sedačky nebo roztáhla pusu od ucha k uchu. Film o morálním poklesu společnosti, ekonomické krizi a boji o vlastní místo na slunci v paměti příliš dlouho nezůstane. (08.07.2011)