Okresný prebor - Posledný zápas Pepika Hnátka

„Už za ním prosím tě furt nedolejzej. Je to trapný. Fakt je to trapný.“ Občas sa stane, že podľa filmu vznikne seriál, ale raz za čas sa stane aj to, že podľa seriálu vznikne film. A to je prípad tohto projektu. Relatívne. V skutočnosti nejde o adaptáciu seriálu, ale o jeho prequel. Postava Miroslava Krobota v seriáli nebola a vo filme (odohrávajúcom sa pred ním) je, takže si môžete domyslieť, čo sa „medzi tým“ asi tak stalo (ale záverečný titulok vám to tak či tak potvrdí). Práve skvelý „morous“ Krobot je najvýraznejším plusom snímky. Poteší ale tiež zábavné dedinské prostredie, kilá vtipných hlášok („Těď buď zticha, měl jsi šanci a prosrals ji.“; „To neudělátě.“) a tony ešte vtipnejších dialógov („Ahoj.“ – „Di doprdele.“) a zvyšok kastingu. Ku koncu to začína slabnúť a scéna so semaformi mi pripadala síce pekne vypointovaná, ale zároveň neférová. Napriek tomu nemôžem ísť pod 80%. (04.04.2017)

Podprůměrná epizoda seriálu roztahaná do celovečerního filmu. Krobot a jeho pasivně-aktivní drsňáctví ala: "hlavně vraťte ty podšálky", je sice hezké a vtipné, ale pouze v roli autobusáka, který prokládá regulérní komedii s vlastní dějovou linií, kde podšálky jsou jen zpestření, ne hlavní pointou celého filmu. Pokud se na nich totiž postaví celý film a jeho zápletka, stojí to většinou za hovno, protože třicetivteřinový vtip opakovaný hodinu v kuse už moc vtipný není. Místo zábavného a pravdivého vyobrazení české pralesní ligy, zápasů a "organizace", kterou si bral seriál na paškál, sledujeme jen útrapy infarktového dědka a jeho patálie v nemocnicích, kde po hodině svým motherfuckerským přístupem sere nejenom personál, ale i samotného diváka. I když seriál beru, tento film rozhodně ne. Není totiž ničím jiným než trapným pokusem Novy, vytřískat ze seriálu prachy v kině. To by se dalo celkem pochopit, pokud by ale ten film nebyl horší než nejnudnější díl toho seriálu. 20% (04.10.2012)

Asi po roce jsem se ukázal v kině a po úvodním šoku ze zdražení lístků i občerstvení se značně vyvedený z míry sesunul do sedačky. Po smrtonosné dávce reklam mě v upoutávkách na další filmy pobavilo zjištění, že 3D stále letí. Pak ale nastoupil Slavoj Houslice i s legendárním trenérem a mně došlo, že ten očistec za to stál. Specifická atmosféra vesnice, blaznivé postavy i hlášky jsou stejně jako v seriálu samozřejmostí a bonusem je hořký příběh nerudného trenéra. I tady musím zdůraznit, že kdo se v tomto prostředí chvíli pohyboval, se bude bavit víc než ostatní. (11.04.2012)

Tak to ne, vážení. V noci jsem nemohl spát, jak mi pískalo v uších. Takové peklo jsem svým hodnocením způsobit nehodlal. Naprosto smířlivě proto píšu; mrzí mě, že se spolu s vámi nemohu radovat ze skvělého filmu. Ale nedá se svítit, holt na mě Přebor nějak zapůsobil, a i když je mi jasné, že v záplavě zdejších pochvalných ód nemám šanci si svůj odpad obhájit bez pohoršených úšklebků, nechce se mi srabácky dodatečně schovávat do davu. Pro sjezdaře libující si v disciplíně ´Sjíždění po černých ovcích´ původní komentář nemažu, pouze přesunuji do deníku na profilu. Stejně ale zůstanu tupounem, co se jen chce zviditelnit, že? Co naplat, veškeré ostatní stopy na ČSFD asi nehrají roli, když jde o všeobecně oblíbený film... Evidentně jsem ho viděl z naprosto jiného úhlu, než vy. Neslyšel jsem žádná kvanta hlášek, jen nálet sprostoty. Já vím, že to tak na vesnici chodí, sám na vesnici bydlím. Ale ani v reálu mi nepřijde nijak vtipná poetika fotbalových amatérů. Naopak je to smutné. A pakliže to tedy měla být sonda do smutné duše vesnického občana naší země, chyběla mi tam provázanost jednotlivých gagů a epizodek, která by tomu všemu dohromady vnukla pospolitost, jenž dělá film filmem. Včera jsem se nechal unést a napsal v afektu mnohé, co bych teď asi vynechal. Ale ač jsem si Okresní přebor promítal v hlavě celý dnešek, názor na něj změnit nemůžu. Pardon, užijte si vaše nadšení z Pepíka Hnátka, s rozumnými uživateli se těším nasepsanou u hodnocení dalších filmů. (30.03.2012)

Prušinovský se poučil u jedné z nejlepších epizod seriálu Na váhu a přitáhl si skvělého herce a despotického blázna z Dejvického divadla. Krobot vnáší do Přeboru kus titánské tragiky, jako by se na houslickém trávníku na moment zaleskla sláva destruktivních fotbalových velikánů a bouřliváků. Scénář obsahuje dost přízemních, přitom ale vkusně sestavených gagů, dialogy jsou jako vždy svižné, herecké výkony lehce přehnané, ale nesmírně zábavné (Vetchý se v Jiřinovi skutečně našel a je zcela neodolatelný svou až kabaretní manýrou). Navíc Krobotův osobní příběh a značně problematický psychologický profil film utáhne bez větších obtíží, přičemž kolotoče, kočkovský podnikatel Norbert Lichý a světskej primitiv Jaroslav Plesl tomu dodávají ten správný agrární závan. Kdyby česká lidová komedie nevypadala tak, jak vypadá, byl by Přebor takový solidní televizní nadprůměr se spoustou potencionálně kultovních momentů (pořád mi v hlavě zní Jiřinův geniální rozbor trenérova zápisníku)... ale vzhledem k tomu, že tady vládne autokracie nevkusu a demence, je Prušinovského film něco jako malý zázrak. Už se mi dlouho nestalo, abych se přízemnosti smál zcela beze studu, protože není samoúčelná, ale je poetická. Přes všechny nezaoratelné výhrady jasná trefa zařízení. No tak určitě... [70%] (27.03.2012)