Kosmos

Když Reha Erdem ve snímku Kosmos nahlédl přímo do mystického světa, konečně se mu podařilo do filmu vtělit lásku. Záhadný mladý muž přichází do zasněženého příhraničního města. Mohl by to být neškodný tulák, zloděj, pomatenec nebo šaman. O šamanismu se ve filmu přímo nemluví, ale hlavní postava vykazuje mnoho znaků nadpřirozenosti a extatického vytržení. Místní obyvatelé nevědí, co si myslet o podivném cizinci, který jí jen kostky cukru, nehledá práci a bez přestání mluví o lásce a Alláhovi. Jeho zájem o smyslnou lásku neodpovídá tomu, co si místní pod pojmem Boží láska představují. Erdem tu zasazuje konflikt mezi společností a jedincem do kontextu kosmického lyrismu. Zatímco výrazný zvukový design, jehož autorem je sám Erdem, podtrhuje duchovně, politicky a vojensky tíživou atmosféru města, vizuální stránka filmu střídá pohledy na zemi symbolizující život, podzemí odkazující ke smrti a nebe znamenající věčnost. (MFF Karlovy Vary)