Pandořina skříňka

Nacištine sice absolútne nerozumiem, ale tých písaných konverzácii tam neprebehlo až toľko, aby som si nedomyslel o čo tu v skutočnosti ide. Lulu je slabomyseľná pardon slobodomyseľná ženská, ktorá neváha siahnuť na biceps kdejakému póvlu z ulice. Keď sa prevalí že jej očiam, úsmevu a účesu na kastról podľahla celá tlupa someliérov lacného vína zo súdobého Lidlu jej oficiálny a výzorovo obstojný drahý to vyrieši po svojom, svadbou. Najskôr preto, aby svoju drahú (čítaj majetok) Lulu priviazal krátkou reťazou o šporák. Luluino podbruško však neustále prahne po permanentných násoskách a celulitídových ksichtoch. Takže nasleduje príklad ich žiarivej kariéry... V živote by som nepovedal, že mňa ktorý i porno kuká s dabingom môže baviť takáto nemá fosília. (12.04.2013)

Melodrama s tragickým a ulepeným vyústěním, které je sice zdatně natočeno, ovšem samotný příběh není nijak světoborný či strhující a tak potěší spíše jednotlivé scény, než kompaktní celek. Milovníci němé kinematografie si ve snímku najdou to své a věřím, že rozvést vyprávění o zhoubném ženském vlivu a iluzivní kráse, díky které jsou muži na kolenou, do obecné roviny, nebude velkým problém. O vyšší hodnocení snímek v mých očích přišel díky kýčovitému závěru a opravdu nehodlám zjišťovat, zda je to vina filmových tvůrců, či autora předlohy. Pokud máte zájem o předválečné německé drama o krásně ženě a její životní pouti, nelze než doporučit... (17.06.2005)

"Pandořina skřínka" v sobě spojuje několik zajímavých motivů. Je to příběh femme fatale, ale zároveň existenciální dumání nad osudem ženy, je to tragická romance, stejně jako variace na známé téma Jacka rozparovače. Dobrodružné se zde spojuje s citovým, lidsky kruté a násilným. Film má děj, který nemusí, postavy, které jsou zapamatovatelné - nebo vlastně jen jednu postavu - a nakonec i vyznění, z kterého je poznat, že se tvůrci nebáli. (15.07.2014)

Nemusí to být na první pohled zřejmé, ale toto je nenápadná plnohodnotná tragédie. Osud dívky, která se provinila pouze krásou a nevinností (zvláštní to říci o ženě, která žije z pozorností mužů, ale je to tak), ale která byla katalyzátorem tragédie ostatních i své vlastní. Byla hodná, loajální vůči lidem, které měla ráda, na nic si nestěžovala (všechny tyto povahové vlastnosti se ukáží v osmém dějství) a nechávala se využívat. Smutné. Není podstatné, že se jedná o film starý víc než 80 let. Některé postavy by mohly žít i dnes. Rozsahem emocí mistrovské dílo. ■ Ještě přemýšlím nad samotným závěrem SPOILER!!! Alwa odchází, opouští ji a vlastně se ani nedozví, že je mrtvá. Schigolch jí v hospodě puding, slaví vánoce a také nic neví. Pokud to správně cítím, spočívá prokletí Lulu v opuštělosti. (04.02.2013)

(1001) Film se dost nevyváženě zmítá mezi strohou nekompromisností a rozvleklou naivitou. Jestli oni si ti muži nepředstavují ženy jako Hurvínek válku. Až do soudního procesu je to nádherně a výmluvně nasnímané kruté divadlo, které by se docela určitě obešlo bez jakýchkoli mezititulků. Potom se žánr/podání překlopí do jakési podivně překomplikované soap opery v undergroundovém kasínu, kde se toho sice docela dost "stane", ale kdyby celá pasáž ve filmu vůbec nebyla, tak by to podle mě za jedno skoro nebylo poznat (co se týče dějové souslednosti) a za druhé by to byl zcela určitě výrazně lepší film. A závěrečná londýnská kapitola je zase skvělá, zlá a působivá a výsostně filmovými postupy důstojně uzavírá to, s čím režisér začal v první části filmu. Takže myslím vlastně říkám, že filmové řemeslo bylo odvedeno se ctí, ale nedošlo k dobrému převodu knižního dějového oblouku do filmového. "Je divný, že chlast člověk na dluh dostane, ale chleba ne." (10.06.2017)