Submarino
Submarino
Submarino
Obsahy(1)
Sociálna dráma o dvoch bratoch, ktorí sa na drsnom kodaňskom predmestí snažia prekonať traumu z detstva. Nick a jeho mladší brat sa pretĺkajú životom poznačení nešťastnou udalosťou z detstva. Nick sa po návrate z väzenia venuje najmä pitiu piva a občasným návštevám posilňovne, brat sa po ženinej smrti stará o malého syna. Životy oboch sa náhle pretnú, keď sa obaja stretnú na matkinom pohrebe. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (185)
Výnimočne som si prečítal pred spustením filmu oficiálny text distribútora, aby som vedel, do čoho idem. Po prvej polhodine som mal chuť film vypnúť, ale potom som naň začal pozeral nezaujate, tak, ako si výskumník obzerá nový druh hmyzu. Je nepochybné, že z filmárskeho hľadiska a hereckých výkonov sa nedá filmu nič vytknúť. Problém mám iba s tým, že ma životné osudy outsiderov v bohatej krajine Európy nechávajú chladným a nezaujatým. Takže naďalej ostávam fanúšikom Thomasa Vinterberga, ale ďalší film s podobnou tematikou by som už neustál. ()
To, kde vyrastáte a kto vás vychováva, vytvorí hlavný smer vývoja vášho života. Pokiaľ nie ste veľmi silná osobnosť alebo nemáte to šťastie, že vám do života príde osoba, ktorá vám ukáže, že sa dá žiť aj inak, tak je vysoká pravdepodobnosť, že vaša dospelosť bude rovnako ničivá, bezútešná a tragická ako bolo aj vaše detstvo. Submarino sa odohráva v tej najväčšej dánskej špine, ktorá sa vám zaryje pod nechty a v hrdle sa vám vytvorí guča už od úvodnej scény. Je to typicky ukážkový, surový dánsky film. Doteraz je pre mňa veľkou záhadou, že práve krajina, ktorá podľa mnohých rebríčkov získala titul „najšťastnejšia krajina sveta“ točí tie najdepresívnejšie, najsurovejšie, ale zároveň najrealistickejšie a podľa mňa aj najdokonalejšie drámy na svete. ()
Ohrožování dítěte, alkoholismus, drogová závislost, duševní choroby a rodičovské selhání, mimo jiné tohle vám nabídne film Submarino, který z velké části zachycuje utrpení hlavních postav. Vinterberg zakládá jádro filmu na charakterech, které se topí ve svém ponurném životě. Časové posuny v příběhu jsou tak subtilní a elegantní, že přechod je jakousi organickou součástí příběhu. A musím říct, že cítím podobnost s filmem Biutiful, který jsem nedávno viděl. Ne tak zcela příběhem, ale postavami a hlavně dávkou ponurnosti. Thomas Vinterberg dosáhl svého vrcholu. ()
Typická seveřina. Surový jak podrážka od boty, lidský asi jako odpadkový kontejner v Bronxu a drsný jako skandinávská krajina, která si do každého takového filmu přitáhne svojí těžko nahraditelnou atmosféru. V tomhle filmu se toho děje hodně, ale vše má svůj řád, tím řádem je život takový, který si vybrali dva kluci, co od mala žili s, ve většině případů, na mol fungující matkou. Už jenom díky té laskavosti obou hlavních představitelů jsem si přál, aby to dopadlo alespoň trošku podle mých představ. Dopadlo to nakonec tak, jak dopadá každá severská psychologická perla, tvrdě s realitou a křížkem na funuse, s rukou v ruce po ledově chladných ulicích Kodaně. Ale stojí to za to vidět. ()
Komentář obsahuje spoiler------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Ošklivý film o ohavných lidech. Nebylo to ztělesnění deprese. Spíš blbosti. A blbosti je kolem takové množství, až mě snad nebaví na ni koukat i ve filmu. Všichni se chovali tak nesnesitelně agresivně, pudově. Hlavní, ta vousatá, část z protagonistů se třičtvrtě filmu chová jako debil s mentálním profilem paviána, aby pak v závěru získala oduševnělý výraz a jakousi moudrost staletí, ale nějaký postup jejího vývoje, nějakou snahu vysvětlit divákovi ten moment, kdy se z debila stává světec, tu režisér opomněl natočit. Závěr byl až ohavně laciný. "Zemřel vám bratr. Asi sebevražda." A zjihlý pohled do prázdna. Asi v tu chvíli došlo k radikálnímu zmoudření. Ale hovno. Velké, páchnoucí hovno. Nevěrohodný pamflet na špatně vypohlavkovaného. ()
Reklama