Deň zrady

Politika nie je moja šálka kávy, ale kladné recenzie a herecké obsadenie ma presvedčili. Zo začiatku som sa vo filme trochu strácal. Ako v príbehu, tak aj v postavách a nevedel som miestami o čo ide, ale ako sa blížil koniec filmu, tak mi všetko zapadlo do seba ako puzzle. Nie je to zlý film, ono sa to v polke filmu rozbehne a začíná to byť čoraz zaujímavejšie no nebyť nudného a trochu chaotického začiatku a hlave nevýrazného konca šiel by som vyššie. 60% - 3* (09.01.2013)

Výborně natočené drama z politického prostředí, kde ukazuje, že parchanti jsou na všech stranách barikády. Postavy a dialogy jsou skvěle napsané a Clooney si je v režii čím dál jistější v kramflecích. Nejvíc na sebe ovšem strhávají pozornost herci, kteří jsou do jednoho výborní, i když třeba taková Marisa Tomei by si zasloužila daleko více prostoru. Nejvíc ovšem, jako celý rok 2011, kraluje Ryan Gosling jehož přerod z muže s ideály v hajzla je opravdu perfektní. Škoda, že chybí pár silných a emotivních momentů, díky kterým by se film zaryl více pod kůži. Takhle, i přes své zjevné kvality, vyšumí až překvapivě rychle z hlavy. (09.01.2012)

Na Den zrady jsem koukal dvakrát. Po druhé hlavně proto, že jsem chtěl zjistit, zdali mě tenhle film skutečně poprvé nebavil nebo jsem ho jenom pořádně nevnímal. A musím říct, že i když má příběh opravdu hodně do sebe, nemám náladu koukat na to, jak to vypadá v české vládě, kde zrada a pomsta je na denním pořádku snad každé politické strany. Herci byli skvělí, o tom žádná. Ryan Gosling byl dokonce i boží. Nic to ale nemění na tom, že tahle politická lázeň mi opravdu neměla co říct. (24.12.2012)

Pracovat pro budoucího prezidenta, nebo pro přítele? Být poctivý a upřímný, nebo lstivý a zákeřný? Riskovat volební vítězství, nebo vyhrát za cenu toho, že nabídnete post ministra spravedlnosti osobě, kterou nemůžete vystát? Tyto a další otázky si v Ides of March kladou členové Morrisovy volební kampaně. Volební kampaně, kde se každý prohrešek trestá, sebemenší chyba se oplácí vyhazovem, neloajalita bodnutím do zad a na pokus o odstranění se odpovídá vydíráním. I přes vznešené politické cíle jde totiž každému primárně o sebe a svou kariéru a mají-li během pochodu do cíle být zničeny životy jiných, budiž. Zní to zajímavě? Nejsem si úplně jistá. Pokud totiž nejste nadšenec do zákulisní politiky a nebaví vás sledovat, co se děje před tím, než politik vystoupí na podium a pronese nějaký projev, pak na velké vyžití asi rovnou zapomeňte. I přes obrovský potenciál totiž Ides of March není ničím jiným než dalším rutinním, zapomenutelným příběhem o prohnilosti politiky, který mě za sto minut nedokázal ani rozesmát, ani dojmout, ani rozčílit, ani nadchnout. Prostě se jen skrz fiktivní postavičky snažil vyprávět o povaze současné politiky. Což je sice hezký krátkodobý cíl, v nějakém trvalém měřítku je to na mě ale přece jen trochu málo. (29.10.2011)

Chytrej chlapík je tenhle George Clooney a jako by to nestačilo je ještě k všemu vynikající filmař a spoluscénarista. Sám ještě teď nemám příliš jasno o sdělitelnosti tohoto snímku, bohužel s ohledem na spoiler je těžký se v tom veřejně víc nimrat, ale první teze potvrzuje i mé bytostné přesvědčení, že definice demokracie vypadá fantasticky ve slovnících, ale v realné současnosti je to pouze prodávaná prázdnota mafianům, kariéristům, lobistům a obchodníkům z mocí, která s prapůvodní myšlenkou nemá už pranic společnýho. Druhá teze filmu je daleko hloubější, protože když tak nad tím přemýšlím, tak si tu špínu a obchod s mocí umožnujeme my sami, svým ubohým pokrytectvím. Veškeré zdejší obchody s mocí, které se událi cca od duhý půlky filmu, pramenily ze strachu s mediální bouřky, ale hlavně, co už ve filmu není přímo vysloveno, nicméně mě to tam jasně ukazuje, ztrátou možnosti volitelnosti nejen v primárkách, ale potažmo v prezidentských volbách, kde už rozhodují úplně všichni občané USA a přitom ten důvod ty ztráty přízně je úplně směšný a naprosto nemá vliv na schopnost být dobrým politkem, je to pouze naše osobní pokrytectví, které dé facto i když naprosto nepřímo způsobilo co způsobilo. Ryan Gosling mě dostal herecky, Geroge Clooney mě dostal filmařsky a Evan Rachel Wood mě dostala i nefilmařsky. (22.02.2012)