Obsahy(1)
Mrazivě komické historky z Hitlerovic kuchyně aneb šest výjevů z Führerova života podle A. Goldflama.
Hitler a Stalin se náhodou potkávají při čekání na přestup na brněnském nádraží. Uchazeč o studium na vídeňské akademii výtvarných umění a mladý revolucionář spolu proberou své politické vize budoucí šťastné Evropy a nastoupí každý do jiného vlaku. Eva Braunová si půjčuje od paní Goebbelsové cibuli a proberou přitom chutě a zvyklosti svých "mužíčků". Vůdce rozdává svým pohlavárům lentilky, aby si tak nacvičili odchod ze světa pomocí otrávených bonbonů. A konečně znovu Hitler, tentokrát jako malíř kdesi v Jižní Americe, v objetí mulatky, kterou hodlá na sklonku života pojmout za svou choť.
To je jen několik situací, v nichž Arnošt Goldflam uvádí na scénu brněnského HaDivadla Adolfa Hitlera, Evu Braunovou a další postavy Třetí říše. Dělá si z nich legraci, při které ovšem mrazí.
V roli Hitlera exceluje Petr Jeništa, který střídá polohy domácího tyrana a pantáty v papučích a hysterického vůdce. Evu Braunovou hraje neméně zdařile Jana Plodková - žena milující a obdivující svého vůdce se proměňuje v naivní slepičku toužící jet na výlet do Brzezinky.
Goldflam, mistr perzifláže, pracuje mistrně s autentickými fakty (malý Georg Tabori, pozdější slavný dramatik, se ztratil tatínkovi na brněnském nádraží) i s historickými legendami - poslední aktovka zachycuje zestárlého Adolfa Hitlera jako malíře v Jižní Americe.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (34)
"Já přistupuji k lidem nezaujatě, bez předsudků. Jsem totiž pacifista." Když tuto zásadní informaci sdělil mladý Adolf mladému Josifu Vissarionovičovi, tak jsem začal tušit, že tato návštěva u Hitlerů bude zábavná. Z počátku tomu tak skutečně bylo, ale s přibývajícím časem se humorná nápaditost příliš viditelně vytrácela a originální nápad se nakonec spolehlivě utopil v průměrné inscenaci. ()
Tak tohle je blbé. Nerad užívám takové výrazy, ale v této situaci není výstižnější. Skvělý námět, který by však vyžadoval, aby byl napsán mnohem mnohem vtipněji anebo nesrovnatelně hlouběji. Kdyby se povedlo obojí současně, mohlo by to být opravdu nadprůměrné. Herecky špatné, což je dáno už tím, že herci nemají co hrát a tak se nad bezduchým, plytkým textem uchylují k trapnému pitvoření. Veliká škoda promarněné příležitosti (zejména autorské), kterou nelze opakovat. Vlastně nevím, proč se držím i u té jedné hvězdičky. ()
První dvě scény, tj. mladý Hitler + Stalin a Hitler + Eva část první mě bavily. Pak ale čím víc se Hitler potil, tím upocenější byl i scénář a výkony herců. Další scény s Goebelsem, jeho ženou a spol. už byly hotová tregedie. Časté používání sprotých slov, citoslovců a různých pazvuků nebylo vůbec vtipný. Nicméně poslední vystoupení Hitlera v Americe mě kupodivu opět rozesmálo. Nebylo to ale ňákym extra povedenym vtipem, ale tim jak tam po každé větě opakoval „jo, jo, jo…“ nebo „no jó…“. Takže kdyby ta hra trvala tak půl hodiny, což by znamenalo brutální zkrácení prostřední čási, byl bych nadmíru spokojen. ()
Aneb to nejlepší z domácích divadel? odpad! nebo humor na druhou? V tomto případě musí být hodnocení extrémní, neboť průměrné to není ani zbla. Navíc, když to srovnám s inscenací Goebbels/Baarová, raději volím přiznanou frašku, která nemá pocit, že je něčím víc a pouze pobaví díky svému hraničnímu humoru. ()
Tož není to špatné, ale sedět v první řadě bylo přece jen lepší. Arnoštka můžu hodně. Koho by nelákalo nahlédnout někomu do kuchyně, takřka pod pokličku, navíc pokud je ten někdo známá osoba. Vtipné využití každodennosti k vykreslení jednotlivých postav. Jsme na filmovéé databázi, vždy mi připadá nefér hodnotit divadelní představení jako film. Divadelní představení bylo rozhodně za pět!! ()
Reklama