L'évasion de Louis XVI
The Escape of Louis XVI
Obsahy(1)
Paříž, 21. června 1791. 30 minut po půlnoci se francouzský král Ludvík XVI. se svojí ženou Marií Antoinettou a dětmi pokusil tajně uprchnout z Paříže před revolucí rozvášněnými davy. V přestrojení unikli z paláce Tuileries, kde je drželi jako vězně, ale ve Varennes byli zatčeni a vráceni zpět do Paříže. O rok později byli král i královna Francie popraveni. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (18)
Velmi působivý dokument pojatý formou dobrodružného historického filmu. Byl jsem nadšen velmi kritickým přístupem tvůrců k Francouzské revoluci, kterou popisují jako chaos, ve kterém skupina privilegovaných zneužívá obyčejného lidu pro své mocenské zájmy. Také mě velmi překvapily velice slušné herecké výkony, což na dokument nebývá zvykem. Jestli ve skutečnosti byl Marat stejný uřvaný šílenec, tak je škoda, že ho nezabili dříve. ()
Víc než zdařilý polodokument s pompézní výpravou a celkem vydařenými hereckými výkony. Mohl bych sice namítat, že francouzi v tomto případě totálně dehonestovali revoluční vůdce a z Ludvíka XVI. udělali mučedníka, ale neudělám to, protože tohle podání posledního francouzského krále je mi mnohem bližší, než jeho pojetí jako tyrana. Ke konci jsem věřil, že se jim ten útěk fakt povede. 80% ()
Pustil jsem si to jako doplněk k právě čtené knize o francouzské revoluci a napoleonských válkách. Hraná forma dokumentu s komentářem se mi líbila. Vykreslení Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty mi přišlo velmi sympatické, až jsem jim i fandil, i když jsem samozřejmě věděl, že to dobře nedopadne. Z jedné stránky člověk vítá konec absolutistické vlády a vznik republiky, na druhou stranu (s přihlédnutím co přišlo poté) si člověk není jistý, zdali to byl boj dobra (revolucionáři) se zlem (král), či naopak anebo boj zla se zlem. Taktéž mi přišlo zajímavé (nezvyklé), jak se s úctou král a královna, ač manželé, oslovovali "můj pane" a "madam" přičemž si vykali. Ale asi to tehdy bylo normální a zvlášť na honosném královském dvoře. ()
Francouzská revoluce, to byla úplně ujetá doba, kdy se z trhanů stávali vládci, z vládců psanci a naopak, pokud možno i několikrát za sebou. Stejně tak je to i v tomhle filmu, kdy na chvíli propadnete nadšení revolučního davu a vzápětí sdílíte pocity prchající královské rodiny (i když podle mě Ludvík XVI. tady má přehnaně sympatickou tvář i povahu). Hesla a argumenty obou stran nikdy nemůžou najít společnou řeč, ale každý má svou pravdu. Na televizní poměry velmi slušná výprava. Francouzi jsou ve ztvárňování vlastní historie nepřekonatelní. ()
Aký diametrálne odlišný pohľad na tento úsek dejín v porovnaní s tým, čo do nás hustili pred rokmi naše súdružky dejepisárky! Mám na revolúciu vo Francúzsku objektívnejší pohľad ako vtedy (nielen v dôsledku tohto filmu). Všetka česť, že Francúzi to vôbec natočili!. Nie je to dokument, ale je chvályhodné, že sa pridržiava faktov. Už som ho predtým videla, ale siahla som po ňom znovu, dnes je totiž práve 220. výročie potupnej smrti Ľudovíta XVI. pod gilotínou. Som rada, že si ho so mnou pozrela aj naša ôsmačka - nedávno sa práve o tom učili . Našťastie - pravdivejšie ako niekedy ja. ()
Reklama