L'évasion de Louis XVI
The Escape of Louis XVI
Obsahy(1)
Paříž, 21. června 1791. 30 minut po půlnoci se francouzský král Ludvík XVI. se svojí ženou Marií Antoinettou a dětmi pokusil tajně uprchnout z Paříže před revolucí rozvášněnými davy. V přestrojení unikli z paláce Tuileries, kde je drželi jako vězně, ale ve Varennes byli zatčeni a vráceni zpět do Paříže. O rok později byli král i královna Francie popraveni. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (18)
Historická, takmer dokumentárne pôsobiaca, ale pritom veľmi dramatická a takmer v každom ohľade (herci, výprava, kostýmy) pôsobivá rekonštrukcia jedného nepodareného úteku, ktorý (možno) zmenil či (možno) mohol zmeniť (keby sa podaril) dejiny. Človek sa pri sledovaní tohto filmu neubráni pocitu, že fandí nešťastnej kráľovskej rodine, aby sa im ten útek podaril, aj keď dobre vie (ak si to teda pamätá z hodín dejepisu zo školy) ako to nakoniec celé skončí... Francúzi sa touto sériou naozaj vytiahli. ()
Příběh historií napsaný, který každý zná nebo o něm každý někdy slyšel, byť si ho už třeba nepamatuje, avšak jde o učivo dějepisu základních škol. Francouzi zfilmovali tuto historickou událost formou, jež kombinuje dokumentární prvky s klasickým hraným dramatem, což je zajímavé a poměrně šikovné spojení. Nesedli mi příliš herci, ovšem z ostatních hledisek mohu tento počin pochválit. Je však nutné mít na vědomí fakt, že historie není pouze černobílá a že její výklad se různí s měnícími se dobami a režimy. ()
Víc než zdařilý polodokument s pompézní výpravou a celkem vydařenými hereckými výkony. Mohl bych sice namítat, že francouzi v tomto případě totálně dehonestovali revoluční vůdce a z Ludvíka XVI. udělali mučedníka, ale neudělám to, protože tohle podání posledního francouzského krále je mi mnohem bližší, než jeho pojetí jako tyrana. Ke konci jsem věřil, že se jim ten útěk fakt povede. 80% ()
Aký diametrálne odlišný pohľad na tento úsek dejín v porovnaní s tým, čo do nás hustili pred rokmi naše súdružky dejepisárky! Mám na revolúciu vo Francúzsku objektívnejší pohľad ako vtedy (nielen v dôsledku tohto filmu). Všetka česť, že Francúzi to vôbec natočili!. Nie je to dokument, ale je chvályhodné, že sa pridržiava faktov. Už som ho predtým videla, ale siahla som po ňom znovu, dnes je totiž práve 220. výročie potupnej smrti Ľudovíta XVI. pod gilotínou. Som rada, že si ho so mnou pozrela aj naša ôsmačka - nedávno sa práve o tom učili . Našťastie - pravdivejšie ako niekedy ja. ()
Pustil jsem si to jako doplněk k právě čtené knize o francouzské revoluci a napoleonských válkách. Hraná forma dokumentu s komentářem se mi líbila. Vykreslení Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty mi přišlo velmi sympatické, až jsem jim i fandil, i když jsem samozřejmě věděl, že to dobře nedopadne. Z jedné stránky člověk vítá konec absolutistické vlády a vznik republiky, na druhou stranu (s přihlédnutím co přišlo poté) si člověk není jistý, zdali to byl boj dobra (revolucionáři) se zlem (král), či naopak anebo boj zla se zlem. Taktéž mi přišlo zajímavé (nezvyklé), jak se s úctou král a královna, ač manželé, oslovovali "můj pane" a "madam" přičemž si vykali. Ale asi to tehdy bylo normální a zvlášť na honosném královském dvoře. ()
Reklama