Něco jako komedie

Bože těch prvních dvacet-třicet minut! Přesně jak když člověk s náznakem úsměvu čeká na vtip a okamžiky očekávání střídají okamžiky zklamání (tímto vyjadřuju dík, že nám cimrmani vymysleli tenhle geniální obrat). Hlavní postava taky ze začátku nepůsobí zrovna jako ten druh chudáčka/sympaťáka. Ale po skončení byl dojem spíš pozitivní. Konec docela naladí a pozvedne, postavy se časem stanou zábavnějšíma, opravdovějšíma a trocha toho vtipu se najde (pro mě scéna, jak si Egypťan na konci trsnul). Kdo chce vidět, jak asi vypadá umírněný projev Zacha Galifianakise, aniž by pronášel fekální proslovy nebo něco fekálního prováděl, má jedinečnou příležitost (jo, celkem milý překvapení). Doporučila bych to asi těm, co nechtěj vidět nic moc vážnýho, ale takovej klidovej film s pár fajn momentama. Na druhý zhlédnutí bych to ale neviděla. (29.01.2012)

Milý a prostý tisící sluníčkový odvar Přeletu, přesto sympatičtější než 999 jeho zbylých epigonů, možná protože střízlivost, protože nevtíravost a protože patrná absence snahy o hluboký téma. I proto ale zase bohužel jednoduchost a pomíjivost, na jazyku setrvá fajn dozvuk chvilku a rozum se ještě o něco dýl čertí, protože žádný Emmy Roberts prostě po blázincích nevysedávaj. Suma sumárum fajn film na čistou hodinu a půl lebedění a příjemnýho pousmívání. (25.07.2014)

Všichni jsme blázni, co mívaj deprese a milujou telefonování, pizzu a Boba Dylana. Nějak mi tahle bláznivá verze psychiatrický léčebny nesedla. Herci jsou úžasní, o tom žádná (Zach G. a Viola D.), ale ten hlavní týpek, co čeká, že za ním všechno přijde, mi byl nesympatickej. Jak role, tak herec. Film je snímek s dobrym poselstvím, ale dost průměrnou formou. Takovou - jednoduchou, jasnou a hlavně očekávatelnou. Ne že by to bylo špatný, ale zřejmě si tenhle snímek dlouho pamatovat nebudu. (03.04.2012)

Jeden z těch filmů, co se vyloupnou odnikud, chytnou vás za flígr a vymetou s vámi podlahu. Takové mám nejraději. Má to správné emo ingredience, trápeníčko i humory, bezva hudbu, ale to úplně nejlepší na téhle něco jako indie komedii je Zach Galifianakis. A pozor, nikoliv ve vtipné a situačními gagy vytuněné roli, ale v těžce depresivní a zároveň laskavé poloze psychicky rozloženého táty od rodiny. Stačí jeden pohled do jeho očí a víte, že je tam všechno špatně. Jedna z nejlépe napsaných postav za hodně dlouhou dobu. A ten hořkosladký závěr, to byl balzám na duši. Po všech stránkách vyvážený film, jeden z nejlepších, které mi letos prošly hledáčkem. (19.12.2014)

Zach Galifianakis v roli, kde ho mám docela rád, navíc ve filmu, který si bere vděčné téma - dospívání, navíc tady komplikované tím, že je hlavní hrdina (nikoli Zach Galifianakis) dost narušený a spáchá sebevraždu. Mezi podobně narušenými má najít cestu. Bohužel je to takové místy celkem nijaké a hlavní hrdina je vlastně nezajímavý. (16.04.2017)