Une exécution ordinaire
Réžia:
Marc DugainScenár:
Marc DugainKamera:
Yves AngeloHrajú:
Marina Hands, André Dussollier, Edouard Baer, Denis Podalydès, Grégory Gadebois, Marie Payen, Vincent Ozanon, Miglen Mirtchev, François Raffenaud (viac)Obsahy(1)
Podzim 1952. Mladá uroložka a léčitelka z nemocnice na moskevském předměstí se zoufale snaží otěhotnět. Jejího manžela, zatrpklého fyzika, drží při životě jen láska k jeho ženě. Tu k jejímu velkému zděšení tajně povolají k lůžku smrtelně nemocného Stalina, který se právě zbavil svého osobního lékaře. Diktátor se postupně vkrade do jejich vztahu a s mladou ženou naváže vztah, ve kterém se důvěrná sdělení mísí s manipulací. Zrůda je střídavě přátelská a perverzní a ukazuje svůj um teroru, jak jsme ho ještě neviděli. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (17)
Jsem jedinej, komu přijde zvláštní, že Francouzi točí historický film o komunistickém Rusku a hlavně o Stalinovi? Na druhou stranu musím říct, že André Dussollier Stalina zahrál fakt dobře, přestože mu není zase tak moc podobný. Stejně tak i tehdejší doba je dobře ztvárněná. Strach, nebezpečí, stres, to všecko ve filmu je. Škoda, že hlavní role Mariny Hands je tak neuvěřitelně průměrná, že je hodně náročný film na sto procent vnímat od začátku až do konce. Kromě toho strach z Komunistů jsem ve filmech už taky viděl lepší a děsuplnější, takže v tomhle případě u mě fakt jenom průměr. ()
Niet človeka, niet problému. Načo sa tento podradný žabožrtút Marc Dugain scenárista a režisér motá do takej témy ako Stalin. Stavím sa že v Rusku nebol, ruštinu neovláda a prečítal si akurát pár tupých komentárov o posledných dňoch Stalina a stvoril ďaľší paškvil bez hlavy a päty. Faktom je, že začiatkom 50-tych rokoch si Stalin vytvoril ďaĺšieho vnútorného nepriateľa -sovietskych židov. (Detto Rajk, Slánsky), Nebyť jeho náhlej smrti nastúpili by zinscenované procesy a plnili by sa opäť Gulagy. Len pár poznámok: Stalin prestal fajčiť dávno pred 1952 rokom a bol hrdý že s tým sekol. Doktorom sa vyhýbal na hony a že by ho ošetrovala bosorka ovládajúca mag. polia je vylúčené. Za ukrytý jed pri návšteve Stalina to skončilo guľkou do hlavy. Rovnako ako zaspanie stráže pri dežurnom stolíku. Keď treba pridať trochu korenia do vodového boršču prečo nespomenúť Putina (primitiviznus). Stalin v tomto období žil v Kuznecove a obsluhovala ho zásadne oddaná "bilinárka". Ďaľší žabozrútsky ПИЗДЕЦ... блядь. Vcelku by ma v týchto časoch potešila expedícia Európy do Ruska pod velením Napoleona a ako to dopadlo. ()
Jeden z velice povedených filmů, jenž je vlastně sondou do zrůdnosti myšlení diktátora a anitlidského systému, který vytváří. Po celou dobu trvání je z vyprávění cítit hrůzu, napětí a nevypočitatelnou vyšinutost, která v poměrech patologickéa bezcitné diktatury vládla. Obdivuhodně věrné a autentické - zejména od Francouzů, kteří přímou zkušenost nemají. ()
I když si myslím, že by podobné filmy měli dělat sami rusové, tohle nebylo vůbec špatné. Sice se dlouhou dobu nic nedělo, občas nějaký ten slizký doktor nebo domovník, ale když se objevil Stalin, začalo to být zajímavější. Film plynul pomalu, ale tolik to nevadilo, protože člověk měl dost času přemýšlet o té době, jaké to vše bylo zvrácené. ()
Smrt jednoho člověka je tragédie, smrt miliónů je statistika aneb Je ne suis que Stalin. 1) Dobře napsaný fiktivní příběh pěkně předvádí všeobecný zmar konce Stalinovy vlády. Námět je skvělý, prostředí je atraktivní. 2) Film (spíše televizní inscenace) má však i své zápory. Odtažitý a chladný styl vyprávění zbavený emocí mě neoslovil. S Annou (lékařka) jsem nesoucítil, diktátora jsem se nebál ani mi nebyl odporný. Rumunské reálie místo ruských s řadou nepřesností (např. čistota veřejných prostor, neruský charakter budov) mě pak vyloženě rušily. 3) Spisovatel a režisér Marc Dugain napsal svůj pátý román Une exécution ordinaire v 50 letech (2007) a o tři roky později část svého díla upravil pro film (svůj první) a ten pak natočil. ()
Reklama