Reklama

Reklama

Boy

(festivalový názov)
  • Česko Kluk (festivalový názov) (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Film sa odohráva v roku 1984, keď na vrchole pop scény kraľoval Michael Jackson, ktorý, samozrejme, je vzorom i pre hrdinu príbehu - 11 ročného Alameina.
Chlapec má meno po svojom otcovi, ktorého vidí ako hrdinu a ktorý zdrhne po tom, čo jeho žena pri pôrode Alameinovho mladšieho brata Rockyho zomrie. Takže chlapec vyrastá s babičkou a spolu s mladšími bratancami a sesternicami. Keď babka nie je doma, hlavou rodiny je samozrejme on, bystrý a výrečný chlapec, ktorý po návrate zo školy rozpráva svoje zážitky koze menom Leaf. Tie zážitky sú "trochu" vylepšené, asi tak, ako by mal ideálny deň jedenásťročného chlapca vyzerať.
Dni na Waihau Bay farme plynú v pohode až do chvíle, keď sa z ničoho nič objaví zmiznutý tatko spolu s dvoma kumpánmi, aby našli prachy, ktoré niekde na poli ukryl pred tým, než zmizol. (sochoking)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (53)

Happens 

všetky recenzie používateľa

Waititi má svérázný humor projevující se svéráznými postavami v roztodivných situacích a dialozích. Novozélandství z toho přímo čiší jejich domácí angličtinou a stylem života. Waititi si i skvěle zahrál přímo otce Kluka, snílka, celé je to o snech a konfrontaci s tvrdší realitou aneb nosím milý úsměv navzdory osudu. ()

Sobis87 

všetky recenzie používateľa

Napoleon Dynamite se teď asi krčí v koutě a rudne vzteky („gooosh!“), protože parta kolem kluka jménem Boy (původně se teda jmenuje Almein…po svém otci…ale ten chce, aby mu všichni říkali Šógun) si vysloužila ještě o fous zábavnější a vtipnější film než všichni, co volili Pedra – jediného „kůl“ kluka, co na střední nosil kníra. Novozélandský Boy spadá do skupiny indie filmů hemžících se podivnými postavami (hranice mezi retardací a svérázností se v nich stírá), mezi něž patří právě zmíněný Napoleon Dynamite Jareda Hesse, stejně tak i jeho nedoceněný Nacho Libre, nebo Eagle vs. Shark, což je mimochodem předešlý film tvůrce Boye. Bizarnost se zde změnila v každodenní rutinu a nepochybuji, že i amerického krále podivnosti Wese Andersona by postavy Taika Waititi dokázaly lehce vykolejit. Film je hned od první minuty neskutečně zábavnou podívanou mísící nekorektní humor s dětským nadhledem a prostřednictvím Boyova mladšího bratra nám je sem tam připomínána i nespoutanost dětské fantazie (např. skrze dětskou „sešitovou“ animaci nebo bollywoodské taneční číslo představující hospodskou rvačku). Nebudu lhát, když řeknu, že jsem se často smíchy svíjel v křečích, nezřídka mi spadla čelist v úžasu nad konáním některých postav a po celou stopáž mě neopouštěl blažený úsměv spokojeného diváka. Pravda, onen úsměv se ke konci lehce pokroutil, kdy se naplno odhalila dramatická linie příběhu pojednávající o nefunkční rodině a nenaplněné roli otce. Není to však onen nepříjemný náladový zvrat, jaké musíme přetrpět v moralizujících amerických komediích, zde to zapadá do celého konceptu, neboť Boy není jen nespoutanou zábavou, ale i funkčním rodinným dramatem. Ono drama je však podané s neobvyklou lehkostí, po většinu času představuje jakési naléhavé pnutí vyvěrávající skrze neustálý příval skvělého humoru. Najde se zde pár momentů, při jejichž sledování zamrazí, to ale nic nemění na tom, že Boy je pro mě jedním z nejpříjemnějších filmových zážitků roku. Zásluhu na tom máji nepochybně i skvělí herci, u nichž se mi nepodařilo najít jediný slabý článek. Nejvíce překvapili dětští představitelé, kteří nejen svou „buranskou“ angličtinou neustále spolehlivě rozesmávají, zároveň s přehledem zvládají i složitější party v oněch dramatických momentech. Nejlépe vykreslená je postava otce Alameina seniora a.k.a Šóguna, který vám v jednu chvíli připadá jako nejsympatičtější a nejzábavnější postava na celém Novém Zélandu a po pár minutách byste mu zase nejradši natáhli za to, jak je nezodpovědný vůči vlastní rodině. ___Netroufám si ani doufat, že by tuzemský distributor nasadil Boye do našich kin, ale bez váhání bych oželel všechny ty romány pro ženy a muže spolu s hollywoodskými rychlokvaškami, jen abych nadšení z tohoto filmu mohl sdílet s ostatními diváky v přítmí kinosálu. Nepochybuji, že by se hlediště otřásalo pod salvou smíchu. P.S.: Michael Jackson. ()

Reklama

lamps 

všetky recenzie používateľa

Waititiho mám fakt hodně rád a rozhodně nemůžu tvrdit, že by mě Boy výrazně zklamal. Úvodní představovací sekvence je úžasným dokladem toho, že Taika umí diváka hravě přenášet do nitra dětské fantazie jako málokdo jiný, a celý příběh je důležitým vyjádřením osobitého filmaře o prostředí, v němž byl nucen vyrůstat. Stranou od Michaela Jacksona a Hulka, jen ve společnosti chudoby, vlastních přátel a vlastní nedotknutelné představivosti. Ale jakkoli scénář všechny významné motivy dobře zaklapává a rozvíjí, nedaří se mu ani vyprodukovat uvěřitelné postavy, s nimiž se dá ztotožnit, ani přesvědčivě sloučit dětskou naivitu a humor s hořkou sociální výpovědí. V součtu všeho velmi zajímavá a originální podívaná, k níž budu vždy zpětně hledět s respektem, ale znovu raději sáhnu po veselejších a vyrovnanějších kouscích Waititiho tvorby. 70% ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Novozélandský Wes Anderson Taika Waititi - a to je tvrzení možná jen s velmi mírnou nadsázkou - Waititi nemá takové finanční možnosti, ale hravost a imaginace mu nechybí, tím méně pak originální poetika a vynalézavost. Maorský režisér ve svém druhém celovečerním filmu nastiňuje poetiku ne nepodobnou americkému kultovnímu režisérovi, v malém hravém filmu rozvíjí svůj osobitý talent a vidění světa - pod mimikry zdánlivě dětského snímku uschoval závažnou výpověď o svém etniku, lidech z vyloučených lokalit, o 80. letech na konci světa, o alkoholismu, násilí, dysfunkční rodině. Tak mile o tak bezvýchodném dětství, o tak depresivních věcech. Na Novém Zélandu jsme kdysi byl a tak znám něco z jeho národních specifik - posedlost americkým životním stylem, kulturou a kinematografií a zároveň pocit provinčnosti, lokálnosti, odlehlosti - to všechno v Waititiho snímku rezonuje. Waititi má štěstí na herce a zjevně umí pracovat s těmi dětskými, maorský bratranec Pavla Lišky z Divokých včel je dokonalý, roztomilý, drze sebevědomý ve své dětské naivitě, milosrdně zaklet ve svém ztraceném dětství, které je i přesto hravé a veselé...jako celý tenhle film...oslava milosrdné dětské fantazie... PS: Jacksonovská haka na konci mě naprosto odbourala! :-) ()

Dudek 

všetky recenzie používateľa

Boy velmi těží z dvojího pohledu na příběh. Jednu stranu pohledu nabízí Chlapec, tedy hlavní postava, a jeho kamarádíčci, zatímco druhý zprostředkovává v menší míře několik vedlejších jedinců. Divák, jakožto vševědoucí pozorovatel, má možnost sledovat názory obou stran zároveň. Mezitím co se plátně odehrává, díky Chlapcově interpretaci a naivitě, radostná událost (návrat otce k rodině), publikum si uvědomuje nešťastnost celé této situace a vnitřní zranitelnost sympatických hrdinů. Ačkoli se nejedná o příliš inovativní přístup, nelze mu upřít v jeho jednoduchosti výbornou funkčnost. Zvlášť, když je poměrně vtipným způsobem zdvojnásoben (Rocky). Jako jednohubka docela dobré, ale kvůli slabé přidané hodnotě a odmítnutí vybočit z vyšlapané cestičky bych si přeci jen nepřidal. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (10)

  • Vzhledem k filmovému úspěchu na Novém Zélandu se píseň „Poi E“, původně vydaná v roce 1984, znovu dostala do novozélandských hitparád a 24. května 2010 dosáhla čísla 3. Je to jediná novozélandská skladba, která se za tři desetiletí dostala do hitparády. (KGBelik)
  • Natáčanie prebiehalo na miestach, kde sám Taika Waititi vyrastal. (Eoin)
  • Postava Taika Waititiho v tomto filmu říká: „Nepleťte se do nacistických věcí.“ O devět let později Waititi režíroval film Králíček Jojo (2019), který se odehrává v nacistickém Německu a pojednává o chlapci, který se „zaplete do nacistických věcí“. (KGBelik)

Reklama

Reklama