Serge Gainsbourg

Jean-Paul Sartre hledal pomocí psychoanalýzy v životě G. Flauberta kořeny Madame Bovary (Kritika dialektického rozumu) a Sfar přebírá v komiksu jeho metodu, jen místo suchého filosofického rozboru se snaží zobrazit, co se dělo v Gainsbourgově hlavě. Nedíváme se tedy na jeho život jen jako diváci, ale vidíme jeho život skrze jeho oči, přesněji skrze Sfara, který si představuje jeho myšlenky. A na co může v psychoanalýze myslet chlap? Na ženský! Ovšem když má chlap takový Gueule a díky každodenímu pohledu do zrcadla si vypěstuje komplex... Sfar rozjede dvouhodinový stroj, ve kterém za Sergem chodí jeho židovský Gueule, inscenuje dopodrobna slavné scény, ale na konci se nefrancouzský divák ptá, proč to všechno - jeden chlap postupně spal s Gall,Greco, BB a Birkin, psal skvělé písničky, ale v duši zůstal malým zakomplexovaným chlapečkem. Mnoho povyku pro nic. (11.09.2010)

Úchylárna o postavě, která má ve francouzské historii nějakou úlohu, mě je ale ukradené jestli to táhnul s Biggit Bardot nebo že je autorem na svou dobu až obscénní “Je t'aime“.Bohém, hudebník, písničkář, malíř, proutník, rebel a magor s dětstvím během okupace a k tomu svým vymyšleným psycho-alter-egem, pronásledujícím ho celým životem. Nuda, zbytečnost. Jediné dobré je akorát právě to úchylné alter ego, což je ale na celý film tak nestoudně málo, že i ta půlhvězdička navíc je přes míru. ~~~ 1,5* (16.07.2011)

Ťažké sústo, no na druhú stranu až zarážajúco dobre spravený film, ktorý mi určitým avantgardno-expresívno-erotickým spôsobom priblížil život autora, o ktorom som doteraz nemal ani šajn, no ktorého dielo sa významnými míľnikmi stalo legendárnym. Zaujímavého na filme je mnoho vecí, najviac však asi prelievajúce sa prejavy "schizofrénie", a hoci počiatočné uchvátenie filmovým prevedením začne opadávať, nahradí ho impozantná erotika, ktorá sa previnie do všeobecne známych hitov, takže Gainsbourg určite nenudí. Dokonalosť sama to síce nie je, no aj tak to bol veľmi dobrý filmový zážitok. (02.01.2014)

Film, který jsem už dlouho potřeboval vidět. Film o pozoruhodném člověkovi, který sem tam magoří, ale většinu času žije bohémským životem, vytrženým z kontextu 20.století. V každém desetiletí si svérázně proplouvá okolím, dostává ty nejlepší ženy (božskou BB nevyjímaje), tvoří tu nejlepší hudbu a přesto bojuje se svými komplexy. Více takových filmů, více kvalitních filmů z francouzské produkce... Nedá se svítit, Frantíci prostě mají charisma, šarm a eleganci - a to je to, čeho se nám v amerických filmech nedostává. (15.12.2014)

Nejzajímavější byla úvodní část z Gainsbourgova dětství. Vidět malého kluka rozmlouvat s modelkami po barech a tak podobně mělo jisté kouzlo. Film ale začíná nudit, když se pak přenášíme do Sergeovy dospělosti, kde je zobrazen jen jako nevyléčitelný sukničkář, co se vyspí s každou (vlastně ani nechápu, proč s ním všechny chtěly něco mít). Sice občas zazní pár taktů z nějaké Gainsbourgovy písně, ale pokud mělo v tom jeho "heroismu" jít ještě o něco víc než alkohol, ženy a zpěv, tak to divák nemá šanci z filmu vyčíst. Škoda. (03.10.2010)