Dievča, ktoré sa hralo s ohňom

Bohužel film tápe v nerozhodnosti, který ucelenější pohled na události si vybrat (psychologický, policejní, špiónský, žurnalistický) - obsáhnout všechny tyto úhly pohledu z knižní předlohy se jistě nedá, stačilo vybrat si jen jeden a bylo by to o mnoho lepší, než fragmentovat v neutrálním, vágním a koneckonců i nudném duchu. 40%. (02.10.2011)

"Ruský špičkový špion žádá o švédský azyl. Co myslíte? Samozřejmě, že jsme ho ukryli, dali mu práci a nějakou tu korunu na bydlení." Druhý díl Milénia rezignoval na mystično. To je trošku škoda, ale místo toho nabídl více akce, výrazně lépe bojující Lisbeth a zachoval drsné chvilky i hackerské kousky. Pro někoho znamená přeměna tajemna v boj automatickou ztrátu kvality, ale pro mě se jedná o přibližně stejně uspokojivou podívanou, jakou nabídl první díl. (30.03.2016)

Fakt jsem se bála, že mě s druhým dílem čeká po výborné jedničce zmatená nuda. No zmatené to celkem bylo, ale nuda mě nezachvátila ani jednou. Největší problém je odklon od docela "malého" zločinu, co se řešil v jedničce. Tam šlo prakticky jen o zmizení dívky, které postupně košatilo, ale dělo se to tak, že divák stíhal všechno pobírat. Tady se najednou řeší něco mnohem komplikovanějšího, většího a osobního vůči hlavní hrdince. Vyšetřování se přehouplo v naháněčky mezi záporáky a hrdiny, neustálé stěhování, útěky, stopování, mlácení a vyslýchání s pomocí škrcení a paralyzéru. Přiznávám, že párkrát jsem nechápala, proč osoba A jede do místa B a nalezne tam osobu C, ale takovou tu základní kostru jsem v hlavně přece jen měla. Herci jsou opět prvotřídní, Noomi Rapace tradičně perfektní, Nyqvist taky a většina ostatních jsou odporný znásilňovači, pasáci nebo nepříjemný policajti. Byla bych radši, kdyby i druhý díl byl trochu komornější, protože by podle mě víc zaujal, ale dopadlo to i tak moc dobře. Nemůžu se dočkat posledního dílu! (14.04.2011)

Těžké, přetěžké převést tak tlustou bichli s tak komplikovaným dějem na filmové plátno. U jedničky se to povedlo, u dvojky si jsem jist, že kdybych nepřečetl knihu pouhých pár dní před filmem, tak by se mi všechny obličeje a všechna ta švédská jména slévala dohromady a v ději bych se moc neorientoval... Za velmi rozumné považuji vynechání Karibiku, který mi v knížce samotné připadal pouze jako nástroj k natažení knížky až na 600 stran. Trochu mne zklamal Blonďatý obr, na nějž jsem se těšil; já si ho představoval jako Rainiera Wolfcastla ze Simpsnů a tento herec mé představě příliš neodpovídal... Divák vůbec nevidí do hlav postav, nechápe jejich pohnutky ani myšlenkové pochody. Bez předchozího přečtení knihy je děj jednoduše neobsáhnutelný. Trapný konec á la špatný americký film zde nevyzněl až tak zle jako v knize... Bez knihy by to bylo níž, takto zůstanu na 70% (21.08.2011)

Zklamání. Ponuře-depresivní atmosféru vystřídala hromada akčních scén a příjemně-zvláštní vztah mezi hlavními hrdiny zas jedna blonďatá hromada svalů. Zkrátka a dobře zmizelo právě to, co tuto a další švédské kriminálky staví na velmi jedinečnou pozici, jejímuž kouzlu jsem naprosto propadla. Když první film pozvolna přecházel od dramatu k thrilleru, bylo to ještě fajn. Když druhý film trilogie z thrilleru přechází přes akční film až k jakési lehké verzi hororu, je to fajn o poznání méně. Nemám potřebu vědět od prvních minut, kdo je hlavní záporák, zato chci vidět Mikaela a Lisbeth ve více společných scénách. Právě na prazvláštním vztahu mezi nimi a temně-nejasné atmosféře jednoho ostrova a jedné "zlé" rodiny byl postaven první díl. A upřímně doufám, že Flickan som lekte med elden bylo jen vybočením a že poslední film trilogie bude tomu prvnímu podobný. (24.07.2010)