Obsahy(1)
Záznam inscenace Hamleta jednoho ze současných nejuznávanějších německých režisérů Thomase Ostermeiera, pro kterou neméně významná osobnost současného německého dramatu Marius von Mayenburg vytvořil zbrusu nový překlad. Ostermeierův Hamlet se vyznačuje zejména podivuhodnou prací se zeminou, neboť celá scéna je pokryta hlínou. Text je rasantně upraven, redukuje řadu postav (např. Fortimbrass), případně dramaturgicky je ošetřen tak, aby Ofélii a Gertrudu mohla hrát jedna herečka. (M.Macho)
(viac)Recenzie (3)
"Sein oder Nichtsein, das ist die Frage..." ()
Na tuto adaptaci HAMLETA přesně sedí otřepaná fráze "buď to milujete, nebo to nenávidíte". Inscenace natolik vyšponovaná, že svádí k extrémním soudům. Samozřejmá práce s hlínou, nechutné mrhání jídlem, šest herců, temná atmosféra.......Jako adaptace Shakespeara je to značně pochybné - jako postmoderní divadlo, které staví spíše na režisérské vizi než na textu hry, je to nesmírně osobité. Hamlet nazíraný nikoliv coby noblesní princ, který si se smrtelným zápalem hraje na blázna, ale jako nechutný a obtloustlý klaun, jenž všechny postavy s démonickým gustem zatahuje do své morbidní hry......Docela by mne zajímalo, jak by v Ostermeierově režii vypadal MACBETH, který je ještě více než HAMLET výletem do "temných zákoutí lidské duše". ()
Fascinující je poukaz na absolutní zmedializování a ztechnizování světa, neosobnost. Absolutní nihilusmus. Hamlet v závěru řve do mikrofonu, jak moc je sám a vůbec nikoho to nezajímá. ___ Pohřební hostina se na královském dvoře podobá socialistické tabuli, kde se jí z plastových mističek guláš a popíjí se pivo z plechovek. Horacio s umaštěnými fousy nenápadně ujídá z talíře svého souseda. ___ Všichni se plácají v bahně, hlínu žerou a dusí se jí. Stejně jako nechutným světem, jež je obklopuje. ___ Inscenace byla odehrána na festivalu v Avignonu. Gertruda Klaudiovi v inscenaci zpívá zamilovanou píseň Carly Bruni začínající slovy Mon amour. Krásná parodie francouzského prezidenta Sarkozyho a jeho zpívající manželky. ()