Kráľova reč

Tom Hooper po Damned United opět v typicky anglickém stylu a zase skvěle. Ukecaný (v tom nejlepším smyslu tohoto slova) a pohlcující příběh potenciálního anglického krále Jiřího VI. Působivý herecký koncert všech zúčastněných (pokud chcete chválit Firtha, chvalte stejně i Rushe;-)) a technická brilantnost filmu ho posouvají na místo horkého kandidáta na pár sošek. Přesto tento film není jen o zmíněných hercích, ale především o síle a důsledcích života na vrcholu monarchie, což dotváří mnoho kontrastních a správně snobských scén (Jiří a oprýskaná zeď v ordinaci, manželé a jízda výtahem jedno patro..) I silné scény tu jsou, kromě očekávaného závěru především hádka v parku, který působí jako to pravé magické místo pro pobyt jednoho z následovníků krále. Více takových filmů. (06.02.2011)

Angličané trpí zvláštním druhem masochismu. Rádi si připlatí, aby si mohli v luxusu pěstovat bandu zdegenerovaných panáku, jejichž předci je pěkných pár století sdírali z kůže, navíc jsou na to ještě hrdí a s potěšením se před nimi plazí! Neváhají o nich také točit glorifikační logopedické báchorky, jako například tu, "Jak se král Jiřík odnaučil kokotat". *** Bylo nebylo! Slovo dalo slovo, bratr nasmrkal sestru nebo bratranec sestřenici, a tak se narodil král Jiřík! Arogantní, povýšenecký kokot to byl řádný, ale měl jednu vadu. Nedokázal ze sebe vypotit jednoduchou větu rychleji, než by běžný poddaný Commonwealthu řekl stokrát krvesmilstvo. I smutek padl na celé království a všichni poddaní krokodýli slzy ronili, jak ten jejich král děsně trpí! Nebuďte však trudomyslné, děti! Naštěstí se objevil kouzelný pan Spěch, který nejenže Jiříkovi ten strašlivý moribundus vyléčil, ale ještě z něj udělal lepšího člověka! I neváhal Jiřík, do rádia pospíchal a co se nestalo! Pronesl spíč, aniž by se jedinkrát zadrhl!!! Veselí zavládlo celým královstvím a všichni prostí lidé byli na svého Jiříka natolik pyšní, že se ani fuj, fuj Hitlera nezalekli, a dokonce se málem v jednačtyřicátem vylodili na Rujáně a dobyli Berlín.*** Tento film má však i několik nesporných pozitiv. Ko - Ko - Kolin Ústí se patrně zaslouženě prokokoktá až ke Zlatému Bludišťákovi, stejně tak pan Spěch a Hele-Banán Kártrovou můžete vidět v nejsympatičtější roli její kariéry! Navíc doufám, že tato pohádka půjde příkladem a jako součást příští monarchistické předvolební kampaně TOP 09 uvidíme další Troškův skvost s názvem "Kterak se Herr Schwanzenberg odnaučil huhňat". God save the Queer. (24.01.2011)

To nebyla jen filmová pochoutka, to byl přímo královský pokrm. Nemám v rukávu ani jedinou výtku k čemukoliv, spíš naopak mám pocit naprosté dokonalosti. Ačkoliv to byl téměř psychologický náčrt jedné velmi důležité osobnosti našich dějin, tak je tam mistrně vloženo i pár humorných momentů, které celou tu nepříjemnou anabázi mírně odlehčily. Pro nás, kteří touto vadou netrpíme se může zdát tento handicap poměrně zanedbatelný problém, ale pro krále se stal natolik závažným a nabyl takových rozměrů, že před každým proslovem byl v jeho očích znatelný takový děs, jako když jde odsouzený pod gilotinu. Zcela zasloužený Oscar pro Colina Firtha, protože dokázal naprosto brilantně přenést na plátno celou škálu emocí, které takový člověk prožívá. Tleskám !! Kdo na mě ještě velmi silně zapůsobil, tak to byl Geofrey Rush se svým zajímavým vyučovacím programem, trochu rozpruplnou povahou a neposlední řadě i dokonalou hereckou ukázkou, kterou jsem zaregistrovala v jeho očích, když hovořil s králem. Ať byla jeho řeč ke králi jakkoliv odlehčená, tak z jeho očí jasně vyzařovala úcta, kterou ke králi cítil a to považuji za bravurní herecký výkon. Díky za tak nádherný filmový zážitek. (11.12.2013)

[imdb: 8.5/10] | me: Výborné spracovanie pohľadu do súkromia britskej monarchie v časoch začínajúceho nemeckého vojenského ťaženia. Film vynikajúcim spôsobom zdôrazňuje istoty, dôležitosť kráľa a jeho postavenia pre existenciu Britského impéria. Je to skvelá filmarina v dokonalej symbióze s vynikajúcimi hereckými výkonmi. Aj zdanlivo nudná téma pôsobí ako pútavý príbeh, ktorý má v každej minúte čo ponúknuť. (25.01.2011)

Onemel som. Po chvíľke som už len koktal a až po týždni som schopný napísať pár riadkov. Takže film roku je tu a nie je ním žiadny hollywoodsky blockbuster, ale skromný, triezvy a vyspelý anglický filmík. Menej znamená viac - platí v tomto prípade v porovnaní s ostatnými oscarovými nomináciami naozaj stopercentne a mňa už len napadá prirovnanie, ktoré by možno ocenil môj skúšajúci profesor, principiálne ide síce o niečo úplne odlišné, ale k tomuto filmu sa to hodí dokonale. Takže podobne ako požiadavky na výklad sprievodcu cestovného ruchu, aj tento film je: kultivovaný, prístupný, názorný, poučný, zaujímavý, zábavný, vzťahový, pestrý aj získavajúci. Snáď nemusím pripomínať herecké výkony symbolizujúce dokonalosť tohto povolania, hudbu ukážkovo šitú pre tento film a citlivosť spracovania, či príbehovú rozmanitosť s každom okamihu. 100%. (15.02.2011)