Dívka s pomeranči

Scéna, kde celý autobus ľudí, čo sa nepozná vystúpi von a šinie si to naprieč rozľahlou snežnou pláňou od chaty k chate, ma naozaj zaujala. ...Obyčajný, ale milý filmík. S pár momentami, pre ktoré sa Dívku s pomeranči oplatilo vzhliadnuť. Rodiaci sa, nijak nesilený vzťah. Herci pôsobili príjemne a civilne a Annie Dahr Nygaard a pomaranče boli čarovná dvojka... (09.11.2012)

Magický, zvláštní atmosférou prodchnutý snímek s poetickým názvem, natočený v seversko-jižanské koprodukci, s existenciální tematikou a hned dvěma romantickými příběhy. Nikterak komplikovaný, ale příjemně natočený, spíše odpočinkový. ~ Dvě střídající se časové roviny, přičemž jedna se odehrává v přítomnosti a druhá v minulosti (o oné tajemné Dívce s pomeranči, a to díky dopisům adresovaným hlavnímu hrdinovi), divákovi sdělují relativně banálně relativně banální životní pravdy. Appelsinpiken je o pomíjivosti okamžiku, o nutnosti žít přítomností (a nemilou minulost hodit za hlavu), o různých podobách lásky (otec – syn, muž – žena), o (ne)existenci jedné / pravé / věčné lásky... ~ Zde diskutované režisérčino (ne)držení se stejnojmenné knižní předlohy Josteina Gaardera nemohu posoudit, jelikož jsem ji nečetl. Nebudete-li však od snímku čekat příliš, dostane mnoho. I tak trochu nadhodnocuji... ~ ~ Žijeme jenom jednou. A to právě teď. (13.06.2012)

Takhle nějak by se měly adaptovat knížky. Předlohu jsem četla nedávno a kupodivu nepřišlo po shlédnutí filmu rozčarování, jak tomu obvykle u adaptací bývá. Vystřihnutí některých scén z knihy, filmu prospělo, stejně jako přidání některých konfliktů a postaršení Georga. Vše mělo vést (a vedlo) k dosažení stejné atmosféry jako v knize. Jen ta norština je lehce šílená :) (06.03.2012)

Ne, tohle přeci nejde srovnávat. Kniha příběh příjemně pozvolna posouvá kupředu, nijak s tím nespěchá, všechno má svůj čas, hraje na tajemno-pohádkovou atmosféru při vyprávění. Je to proloženo filozofickými úvahami o životě, smrti, lásce, vesmíru. Zatímco film nám celý příběh předhazuje hned, nezdržuje se zamýšlením, jde tam jen o tu dějovou linku. Je pravda, že mi taky chybělo ono větší skrývání, kdo se ve skutečnosti skrývá pod Dívkou s pomeranči, nechtěla jsem to vědět hned, ale zatímco kniha měla na odkrytí několik mých večerů před spaním, film na to měl jenom hodinu a půl - což je na tohle málo. Ale i tak mě poměrně mile překvapil, lišil se od knihy a to mě potěšilo. (30.05.2014)

Dalo by se říct, že se uživatelé čsfd dělí na dvě části - jedni jsou zvyklí a preferují americkou tvorbu, (přídaně evropskou, asiatkou ...) a podle ní hodnotí filmy a píší komentáře. Tak je tu spíše malá skupinka lidí, co je ochotná podívat se i na něco jiného než na.... film na vrcholu žebříčku (na americký trhák, svůj žánr) a tu jinakost nestrhat odsuzujícími komentáři. Já nechci srovnávat, pro mě je důležité, co film způsobí uvnitř. Pro mne má Dívka s pomeranči poselství. (18.05.2014)