Georgia O'Keeffeová

Docela zajímavé zpracování jednoho skutečného příběhu...o ženě-malířce, o vztahu úspěšné ženy a muže, kterému tato žena přerostla přes hlavu (takový skutečný Pygmalion). Poklidné tempo vyprávění, a přesto se toho pod povrchem odehrává mnoho. A že mne to navíc ještě trochu dovzdělalo, to je příjemný bonus navíc. (27.03.2013)

Životopis malířky, o které jsem nikdy neslyšela, ale přesto se na film moc pěkně dívalo, ale upřímně hudba byla ještě krásnější, než samotný děj, ale jinak nemám co vytknout, osudové láska malířky, která se musela vydat sama na svou cestu, aby poznala sebe sama a mohla malovat podle svých představ a tužeb tak jak vždycky chtěla. a upřímně, obrazy byli moc pěkné, i když umění moc nerozumím, (08.01.2013)

Proč je většina dramatizací životopisných příběhů tak bolestně plochá? Nepřehledné postavy dávají filmařům k dispozici možnost pohrát si s jejich charaktery a tužbami, místo toho jsme opět svědky prvoplánového vyprávění "pohnutých" osudů. Tohle si ale přečtu na wikipedii, ve filmu mě zajímá niterný pohled do duše člověka, jeho strádání a radosti. Bolestný vztah fotografa a malířky, i když postavy ztvárnili Jeremy Irons a Joan Allen, je zahozená šance. (16.07.2011)

Některé její obrazy znám, ale nevěděla jsem, kdo se za nimi skrývá. Tudíž díky za další ze životopisů a nebo alespoň útržků ze života takových lidí, jako byla například právě Georgia. Jeremy se role jako obvykle ujal na jedničku a Joan hrála taky výtečně emotivní bytost, ke které nebyl život vždy příznivě nakloněn, co se vztahů týká, ale slávy ve světě se dočkala jiným způsobem a myslím, že jí to skýtalo určité zadostiučinění a radost. (19.04.2019)

Georgia O'Keefová pro mě nepředstavuje ne jen úžasnou malířku, je pro mě i idolem ženské svobody, snahy a odvahy. Její obrazy Vyprávějí ížasné příběhy o bolesti a lásce. Stejně takový je i příběh tohoto nenápadného televizního filmu. Pro mě ovšem znamenal mnohem více. Bylo to jako se dozvědět něco víc o svém idolu. Navíc v takovéto nádherném snímku o krátké pasáži jejího dlouhého života. Pokud byla alespoň trochu taková jaký charakter ji dali ve filmu, jistě to musela být neskutečně zajímavá osobnost, a určitě zvláštní žena. Musím říct že ne se všemi jejími názory nebo činy souhlasím, přesto však je pro mě neskutečně velkou osobností a umělkyní. Joan Allen ji zahrála moc pěkně, a Jeremy Irons jako Stieglitz byl ještě úchvatnější. Celý ten pohled na jejich vztah, na jejich tvoření, byl pro mě neskutečným zážitkem. Zvláštní že zrovna takový malý televizní snímek pro mě tak hodně znamená. Na konci jsem měla slzy v očích, a celé mě to naplnilo velmi příjemným dojmem. Je to film na který určitě nikdy nezapomenu. (13.04.2012)