Milovaní

Kdyby nás letos nepřekvapil Srpski film, byli by The Loved Ones nejlepším exploitation hororem roku. Bárbíny jsou trhlý, já to říkám pořád... A mimochodem, ten film má úplně skvěle "hororově" použitou písničku (s odstupem několika dnů považuju onu scénu za jednu z nejsilnějších, co se letos v hororech objevila). Scénář není zrovna vynalézavý, několik příjemně svěžích momentů se ale najde. Co se brutality týče, nejsou The Loved Ones žádným extrémem, dosti zvrácená atmosféra vzniklá vztahem Tatínka, Princezny a ostatních členů domácnosti však dělá film víc než zapamatovatelným. U mne spokojenost. 8/10 Horror movie of the year (06.10.2010)

Asi můj nejoblíbenější druh hororů, v tomtopřípadě s detailně vykreslenou brutalitou (kterou však obvykle příliš nevyhledávám). Jedná se o celkem prostý příběh, kdy se mladý král maturitních plesů ocitne ve zvláštní, zvrácené rodině a musí se buď urycheně dostat pryč nebo je znetvoření a pravděpodobně i smrt nevyhnutelná. Čas běží.... PS: Robin McLeavy a její šílené pohledy filmu dosti vypomohly, aneb šílenství může být celkem sexy. 73% (08.05.2021)

[jsou v tom spoilery, ale lehké, dá se brát spíše jako upoutávka] Já to vždycky říkal, že všichni Australani jsou zvrácení vidláci. Loved Ones je neuvěřitelně zábavná jízda, plná násilí nejhrubšího zrna (naštěstí ani zdaleka neplatí, že by bylo samoúčelné), a přitom velice nenásilně prošpikovaná mnoha černohumornými vsuvkami. Jednoznačně nejzábavnější film o rozmazlené píči – aneb pojem „tatínkova holčička“ dostal zcela nový význam (škoda, že na dokonání toho incestu nezbyl čas). Zamrzí jen, že se tvůrci nevyvarovali některých velmi otřepaných klišé a postav, které se v rozhodující chvíli zachovají jako idioti. Jinak je tam asi úplně všechno a nechybí ani receptář prima domácí lobotomie a mnoho dalšího, ale nebudu to vypisovat – raději to rovnou doporučím! (a pořád mam chuť napařit plný počet) (21.07.2013)

Všichni by chtěli Lolu Kamennou. Pokud je chlapec ještě ke všemu malinko emu, holka krev a krev se mu okamžitě zavrtá do hlavy. Ale proč ne. Rodinka je to milá a kultivovaná, domeček mají čistý a útulný, maminka přes šířku stolu poulí svá velikánská kukadla a tatínek je nedočkavostí jako na trní, když má rukou ověřit stupeň vlhkosti své dcerky. A navíc s čepelí nože v hrtanu tak legračně sípe. Jen ta banda intelektuálů pod podlahou je tu tak trošku navíc. Nikdy bych nečekal, že se pobavím u australského filmu, ve kterém není krokodýl ani Dundee, ale humor černý jako tvář aborodžinckého nádeníka mi vzal vítr z plachet. Krásný příklad toho, jak může být ejchuchů, když je autor sadista a srandista zároveň. (27.07.2012)

Připomíná Misery nechce zemřít, zhrzená, celým světem přehlížená a v mučení si libující tatínkova princeznička maximálně krutě trýzní ty, které miluje, respektive ty, o kterých si myslela, že je miluje, dokud nezjistila, že jejím vysněným princem není nikdo menší než... a víte vy co? Zjistěte si to sami! A schválně, co řeknete. Že by stejně jako já: holko v růžovém, holko v růžovém, ty jsi vážně ukázkový případ pro psychiatra, tobě už nepomůže nic než lobotomie? 80% Horror Season Tour 2016 (12.02.2016)