Vedma

Námet je výborný, taký rozprávkovo-hororový, ale to spracovanie je veľmi slabé. Dejová linka je o chlapíkovi, ktorý musí v jednej zapadnutej dedine vykonať po tri dni omšu (aj keď podľa mňa je rozdiel medzi omšou a obyčajným modlením) za mŕtvu čarodejnicu. Tá sa mu jeho poslanie samozrejme snaží zmariť... Efekty s výnimkou poletujúcej čarodejnice tu nie sú skoro žiadne a masky až na jednu-dve scénky tiež nebolo treba. Exteriéry neboli zlé, starý opustený kostol ponúkal mnoho možností, škoda že sa nevyužili. Keby sa pridalo na atmosfére, zmenila hudba a dotiahli technicko-výpravné záležitosti, tak z toho mohla byť celkom slušná gotika. Takto len podpriemer. 40/100 (17.10.2014)

Remake naprosto parádního Viy, který s původním kouskem nemá nic moc společného... Ano, je tady čarodějnice, tři noci mší, věčné (nepovedené) pokusy o útěk z vesničky, ale to je asi tak vše... Ta tam je skvělá hororovo-pohádková atmosféra, roztomilé (někdy až úsměvné) přehrávaní herců, výborná hudba... Vedma je obyčejná duchařina, snažící se rovnat americkým filmům a zcela zapomínající na specifika ruské kultury... A to je škoda... (03.01.2011)

A tak ta dívka z prokletí vysvobozena nebyla a dodnes v tom městečku poletuje a straší ostošest dál a kdo tomu nevěří, ať tam běží! - - - Tak by mohl vypadat konec tohoto příběhu, neboť zemřelá si žádala, aby za ni kněz odsloužil tři noční mše... a je rozdíl mezi modlitbou a mší, tj zpřítomněním Kristovy oběti na kříži (to rozlišují katolíci stejně jako pravoslavní a ti si dokonce na liturgii dávají pěkně záležet!). Takže, jak jste si mohli povšimnout, ty potřebné tři mše za ni nikdo neodsloužil a ani nemohl, kněz byl mrtvý! Jakž takž se za ni z donucení pomodlil vystrašený prostopášný mladík, jehož duchovní přerod od zhýralého života k zbožnosti byl tedy pořádně rychlý, jen co je pravda! - - - Zajímavý rozhovor o víře na začátku filmu... Víra jako zbraň, lépe by bylo modlitba vycházející z víry. V tomto případě se ale jednalo o magii, nikoliv o víru - čarodějnici ve filmu přemohlo světlo, kokrhání kohouta či na zemi udělaný kruh, do něhož nemohla vstoupit! A to prostředí! Ani ruské, ani americké... Ani pohádka, ani přesvědčivý příběh, dokonce ani horor ne! - Ne, tenhle film se opravdu nepovedl! Nedoporučuji! (Možná tu plytkou hororovou zábavu beru příliš vážně, ale nejsem zvyklá brát věci víry na lehkou váhu a mluvit o nich jen tak... pro pobavení.) (13.12.2013)

Velmi volný remake Gogolova "Vije", zasazený do neurčitého amerikanizujícího prostředí s potlačením ruských prvků. Místo pravoslavného bohoslovce Chomy je tu hlavní postavou sekularizovaný novinář Evan (Ivan) Berghof, jehož hraje Valerij Nikolajev. Čarodějnici Meryll představuje Jevgenija Krjukova. Musím říci, že se mi tento film velmi líbil a považuji jej - na rozdíl od předchozích komentářů - za kvalitní a nadprůměrný. Stejně jako původní ruský "Vij" z roku 1967 a srbské "Sveto mesto" z roku 1990. Nesporná vysoká hodnota vizuální, herecká i hudební a koneckonců i ideová (s dobrým, ale zároveň otevřeným koncem); znovu musím opakovat: Rusové umějí umění... (30.11.2013)

Horory nejsou mým oblíbeným filmovým žánrem, protože bývají většinou nechutné a místo strachu ve mně vyvolávají žaludeční nevolnost. Nesleduji je, proto nemám moc s čím srovnávat. Snímek je zajímavý tím, že je ruský a má velmi poetickou vizuální i hudební stránku. Taky náboženský motiv příběhu je netuctový. Gogolovu povídku podle níž byl film natočen neznám, ale místy mi připomíná pohádku Boženy Němcové Spravedlivý Bohumil. Jediné, co mohu vytknout je snaha umístit děj do amerického teritoria, což nebylo nutné. Líbilo se mi to a příjemně mne překvapilo, že i hororovém žánru lze najít dobrý film. (10.12.2013)