Utrpení mladého Boháčka

Cudák Tonda,takovou matku bych nikomu nepřál.Musí to být peklo.Mám kamaráda který má taky problém najít si ženskou a dostal od ní ultimátum že pokud si nenajde ženskou do 25 tak ho vystěhuje z baráku.Tak mu zbejvá už jen 6 měsíců, no nevim nevim.?:-))Tak sem se aspon díky tomuhle zdařilému snímku vžil do role takových neštastníků. (13.03.2009)

Snad bych dal ruku do ohně za to, že jsem si v rámci těch českých poeticky lidských komedií prošel snad všemi kousky. A on si to do mého pokoje zničehonic dorazí mladej Landovskej v roli Tondy, kterej si to stařičkou Volhou štráduje silnicí mezi Úvaly a Děčínem, aby mě přesvědčil, že to tak vlastně vůbec není. Bavil jsem se náramně, úplně jak u Homolků. Jen kdyby Jorga Kotrbová nehrála tak strašně naivní holku, která by tím svým chováním otrávila i mrtvolu. (06.12.2015)

"Utrpení mladého Boháčka" mohla být zcela tuctová rádobykomedie utahující si z malosti a stavící na trapných situacích. To, že takovým filmem nakonec není je dílem schopných herců, kterým dal režisér zcela volnou ruku. Stela Zázvorková i Pavel Landovský svými postavami doslova žijí a ani výkony obou děvčat, Reginy Rázlové i Jorgy Kotrbové nejsou vůbec špatné. Film se díky tomu do jisté míry a poněkud překvapivě posouvá do polohy poměrně zajímavé charakterové sondy, přičemž zvláště ve střední části filmu to mezi Landovským a Rázlovou pozoruhodně jiskří. Škoda, že se toto napětí nepodařilo udržet po celý film. na druhou stanu veliký dík režisérovi za to, že z toho nevznikla jedna z řady nudných komedií, kterých je jinak v české kinematografii skutečně požehnaně... 7/10 (10.12.2008)

Názor, že vůbec nejtěžším žánrem Thálie je právě komedie, prozrazuje takřka neomylně nositele, který je hlouběji zasvěcen do skutečných vztahů, poměrů i možností zákulisí, toho, co, vidět není, ale jasně přitom určuje kvalitu nabídky tvůrce diváku, konzumentovi. Jméno Františka Filipa je známo především z televizní dramatiky třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA se stalo ojedinělou možností, šancí, jak přesvědčit o oprávněnosti i jeho filmových ambicí. Výsledkem je sevřený, cudný film, který charakteristickým, pro Filipa nezaměnitelným způsobem líčí příběh ne z města, ne z velkého prostředí hraničních vášní a situací, ale naopak ze zdánlivě zanedbatelně pominutelné stojaté skutečnosti venkova - lhostejno, zda v pohraničí, jak naznačuje film, či kdekoliv ve vnitrozemí, jak se to také mohlo stát i udát - vypovídá mnohé o době svého vzniku. O rovnosti ve vztazích, o slušnosti mezi lidmi, o světlech i méně osvětlených místech jejich povah uprostřed všedního dne, v němž úporně hledají sami sebe a své místo v životě. I tyto postavy se už zařadily mezi naše zklasicizované předky a tvoříce jakési pandány např. ke Kleinově homolkovské trilogii, jsou traktovány v lidské, hřejivě úsměvné poloze, která vždy Filipovi byla tak vlastní. Mládí, které tu také dostalo svou šanci, se odvděčilo řadou pozoruhodných výkonů, jež patří k vrcholům civilní herecké školy šedesátých let. Pomineme-li Pavla Landovského, pro nějž to byla jeho snad vůbec největší - zlomová - příležitost v českém filmu československého období, nelze nezaznamenat Stellu Zázvorkovou, která se tehdy postupně přehrávala do rolí starší ženské generace, a kupodivu i Regínu Rázlovou, jež tu naznačila svůj mimořádný herecký talent, jenž posléze utonul v jejích normalizačních angažmá. Nepřehlédnutelnou kráskou-ztělesnitelkou mladé ženy své doby byla již tehdy dlouholetá potomní smíchovská herečka Jorga Kotrbová. Venkovský svět JZD, nabírajících tehdy dech a postupně se vzpamatovávajících z nejhorších následků násilné kolektivizace padesátých let, dostal v tomto neokázale mimořádném filmů svůj obsah, rozměr a tehdy ještě i perspektivu. Komunistická skutečnost, jejíž obraz zachytil, by byla bez tohoto skromného, ale původního a hlubokého svědectví hned o jeden důležitý polodrahokam faktu chudší. Zbytečně a nevratně. (17.09.2007)

Samozřejmě výborný Pavel Landovský (škoda, že ojediněle), ale skvělá i Regina Rázlová. Tahle žena, v současnosti bohužel známa spíše svými porevolučními ekonomickými delikty, má v sobě ďábla. Kdyby se narodila dál na západ, mohl z ní pro její půvaby být filmový idol. Takhle vykukovala třeba v natolik pokleslých dílech jako Major Zeman a její potenciál vysublimoval v šedi 70. let... (03.10.2006)