Réžia:
Juan José CampanellaKamera:
Félix MontiHrajú:
Ricardo Darín, Soledad Villamil, Guillermo Francella, Carla Quevedo, Pablo Rago, Javier Godino, José Luis Gioia, Fernando PardoObsahy(2)
Oscarové argentinské drama režiséra Juana Josého Campanelly, vypráví příběh právníka na
odpočinku, který píše román a doufá, že uzavře případ jedné nevyřešené vraždy a vyrovná se s
neopětovanou lásku ke své bývalé nadřízené.
Benjamín Chaparro odchází na odpočinek z celoživotní práce u kriminálního soudu. Aby vyplnil
volný čas, rozhodne se napsat román na motivy případu, který kdysi řešil a sehrál v něm důležitou
úlohu. Motivem je vražda, která se stala v roce 1973 v Buenos Aires a pátrání po jejím pachateli.
Když však Benjamín otevře dveře do minulosti, už je nedokáže zavřít. Turbulence v Argentině oněch
časů totiž zasáhly do osudů jeho postav s veškerou silou násilí a smrti. A ačkoli si Chaparro myslí,
že jeho příběh je pouze o minulosti, pátrání v ní staví do jiného světla i jeho současný život a donutí
jej postavit se čelem k dilematu jeho dlouholeté neopětované lásky. Benjamín musí přehodnotit
své pocity, činy i učiněná rozhodnutí. A nalezení pravdy bude vítězství nejen literární, pomůže také
uvolnit cestu ke spokojenému zbytku života.
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (168)
Snímek, který mezi zdejšími uživateli vyvolal tak rozporuplné reakce (a mnohdy i značnou vzájemnou nevraživost, pohříchu plynoucí z rozdílného vkusu) ve mě vzbudil nemalou zvědavost a shlédl jsem ho s opravdovým zájmem. A za sebe musím říct, že jsem rozhodně nelitoval. Nenašel jsem v něm bůhvíjaká filozofická poselství a skryté významy, ale už vůbec mi nepřipomínal pokleslou a nudnou telenovelu.Tento dobře napsaný a výborně vypointovaný příběh, vypovídající mimo jiné i o složité argentinské minulosti, mne jednoduše bavil a nenudil jsem se u něj ani chvilku. ()
Žánrové zařazení trochu klame, protože mnohem spíš než kriminálka je Tajemství jejích očí milostný příběh zasazený do země se složitou politickou situací a vyrovnávající se s léty vojenské diktatury. O pěti hvězdičkách jsem ani na okamžik neuvažoval, ale mezi třemi a čtyřmi jsem se rozhodoval celkem těžko. On ten scénář má něco do sebe a několik scén má obrovský emoční náboj, na druhou stranu je ten film značně rozvláčný, na svůj žánr přespříliš lyrický a potřeboval by přinejmenším odvážnější střih. Celkový dojem: 75 %. Dodatek: Většině filmů s odstupem hvězdičku spíš ubírám, tady konstatuju, že jsem mu spíš při prvním kontaktu ublížil, protože jak týdny plynuly, v myšlenkách jsem se k němu vracel a zpětně jsem jeho kvality docenil. Ten kousek je komornější a vede příběh jinými cestami než severoamerická nebo evropská konkurence, je svůj, latinoamerický a v tom je jeho přidaná hodnota. Navíc ten motiv nemilosrdné pomsty v běhu času je nesrovnatelně kultivovanější a přitom působivější než tragikomická braková historka z jihokorejského Old Boye. ()
Zjevně i v Argentýně už přišli na to, jak lze snadno dosáhnout na plešouna, stačí napsat crap typu New York Times Bestseller a je nevyhnutelně jejich. Aneb laciný, nedotažený a místy až televizně působící mix naprosto všeho, co si nenáročný divák a akademici mohou přát, máte tu bezchemickou lafstory, detektivku o kvalitě Martina Tomsy a do toho všeho politickou situaci, která je podaná tak obsáhle, jako odstavec z učebnice dějepisu pro základní školy. Nic z toho neni samozřejmě dotažený do konce, vše je jen tak naťuklé, bez vysvětlení, zbytečné a zároveň tak k nevydržení natahované, že to po první hodině máte chuť zabalit, protože jste jako já zapomněli, na co to vůbec koukáte, co to je za lidi, co vůbec řeší a proč se snaží v extrémně nepovedených flešbecích do mladých let vypadat mladší jen pomocí změny blbě padnoucí paruky, když ksichty maj pořád stejný, byť jsou o třicet let starší/mladší. Nevim. Nepobírám to, dost možná proto, že jsem se v tom maskérskym bordelu po prvních dvou minutách nevyhnutelně ztratila. ()
Zajímavá věc, když jsem viděla americký remake, tak jsem vůbec nevěděla, že to je remake a vůbec že je to adaptace, ale i tak mi ten film celou dobu připadal jako palčivě zmrzačený a triviálně amerikanizovaný románový příběh se silným artovým potenciálem. Takže jakmile jsem se dozvěděla, že opravdu existuje cizojazyčný předobraz, běžela jsem ho rychle zkontrolovat s jistotou, že bude dokonalý na všech místech, kde se Amíci snažili být chytří a současní. Je to pravda z hlediska příběhu, symbolů, témat a motivů. Ale velmi nerada musím přiznat, že co se týče atmosféry, tak se mi ta americká verze líbila víc. Tady se pořád mluví a mluví a všichni jsou tak energičtí a nastrojení... Přijde mi, že to do velké míry ubírá tíhu tomu tušenému neviděnému podhoubí, a ani ta finální konfrontace kvůli tomu nevynikne tak moc, jak by mohla. ()
Vynikajuci film, ktory nemozno jednoznacne oznacit za kriminalku, pretoze ide skor o vyborne namiesany zanrovy kokteil, ktory sice plynie pomaly, co vsak vobec nie na skodu veci, pretoze nechava divakovi priestor na vlastne uvahy a teorie. Pre mna mimoriadne prijemne argentiske prekvapenie a som velmi vdacny Akademii, ze tento film ocenila, pretoze by som on zrejme nikdy nezavadil. 4,5/5* ()
Reklama