Špičák

Tak nevím, hodnotit za plný počet nebo odpadem? Vůbec nevím, co si o tom všem myslet. Určitě šlo o jeden z nejdivnějších filmů roku 2009 a o jeden z nejdivnějších filmů vůbec. Filmová tabu tu jsou zobrazována s neskrývanou otevřeností a některé scény jsou přímo šokující, tak šokující, že by je ani kabelové televize nepustily do éteru. Skryté poselství či kritika světa, ve kterém žijeme je možná trochu nechtěná, ale s pomocí explicitních scén naprosto očividná. Dnes přimhouřím oko a udělám kompromis. Žádný odpad ani maximální hodnocení, zlatá střední cesta. Pořád však nevím, co si o filmu myslet. (23.01.2011)

Návod k použití:                                                                                                                                                                   Konzumovat jen na vlastní nebezpečí v krajní nouzi při akutním nedostatnu jiných kvalitnějších produktů. V případě nevolnosti vyhledejte lékařskou pomoc. V případě, že vám bude tato pomoc z jakýchkoliv příčin odepřena, dostavte se neprodleně na nejbližší psychiatrické oddělení. Nezapomeňte si zapsat jméno filmu a režiséra. Budete bezprostředně ošetřeni.                                                                                                                                                                                         (Překlad řeckých titulků v závěru filmu.) Za tak vzácnou sebekritiku dávám jednu hvězdu. (27.02.2015)

Psychologická studie chování a vnímání světa třemi dospívajícími sourozenci, kterým jejich rodiče nikdy nedovolili opustit ohrazený pozemek rodinného baráku. Nevědomí, pospolitost, incestní sexualita, animálnost. A zvrácený úmysl rodičů ochránit tímto způsobem své děti před “zlým světem”. Úmysl, který se zákonitě musí vymknout z kontroly. Yorgos je psychologické zvíře s naprosto jedinečným, až vědeckým přístupem ke psaní a režii krajních témat, které ho evidentně neskutečně baví. Uzavřením svého experimentu - posledním záběrem filmu - plánovaně nasírá diváka, zvedá vlnu diskuzí a takřka cíleně přebírá jednu z cen v Cannes. Mazané. (16.01.2021)

Alegória na totálne ovládanie jedinca. Risk, ktorý sa Lanthimosovi myslím celkom vyplatil. Ako celok síce toho snímok nemá veľa čo povedať - až moc povrchné a myšlienkovo nedotiahnuté, no jednotlivé postavičky a ich jednanie sú dostatočné bizarné a čudné, aby film zaujal a nenudil. Ide vlastne o takú jednoduchú hru na efekt s priamym ťahom na bránu bez nejakej hlbšej pointy. Avšak v tomto smere aspoň záver mohol byť premyslenejší. Slabší nadpriemer. 70/100 (04.04.2017)

Já na tenhle klenot náhodou narazil na HBO a říkal jsem si, že to tu bude hodnotit pár lidí a on je to zjevně docela kult (protože film byl ve Varech no). Je to hodně ujeté a hodně super. Dalo se z celého námětu vytřískat rozhodně ještě víc. Chyběl mi větší vývoj, pomalé přicházení na stav věcí, hlubší proniknutí do motivací rodičů, ale bohužel je to v podstatě celou hodinu a půl úplně stejné. To mě na tom mrzelo nejvíc. Jinak je to ale jednoduchý přitažlivý nápad zpracovaný velmi sugestivně a má to spoustu skvělých momentů. Takže jsem nadšen, ale zároveň cítím zklamání, protože nechybělo mnoho, aby to byl jeden z nejlepších filmů vůbec :-) (31.10.2021)