Obsahy(1)
Dysfunkční rodina, odříznutá od okolního světa. Tři děti nemají jinou možnost než se podřídit pravidlům, která jim vnutil jejich otec. Jediná osoba, která je smí navštěvovat, je Christina, která uspokojuje chlapcovy sexuální potřeby... Otec, matka a jejich tři děti žijí v domě na okraji města. Dům je obehnán vysokou zdí, za který děti nikdy nechodily. Procházejí zvláštní formou vzdělávání a baví a nudí se tak, jak to jejich rodiče považují za vhodné, bez sebemenšího vlivu okolního světa. Věří, že letadla, která jim létají nad hlavou, jsou hračky, a že zombie jsou žluté květinky. Jediným cizím návštěvníkem domu je Christina, zaměstnankyně továrny, která pravidelně přijíždí uspokojovat synovy sexuální potřeby. Celá rodina si ji oblíbí, zejména nejstarší dcera. Jednoho dne jí Christina daruje čelenku, jež září v šeru jasnou barvou, a požaduje za ni protislužbu... (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (295)
Během projekce mi často naskočilo jméno Haneke - podobná nekompromisnost. Drásavou scénu provede pěkně do konce, kamerou rozhodně neuhne. Takže všechny strojené (a mnohdy incestní) soulože jsou nataženy do minut a třeba jen úkon zbavování se špičáku se za chladné nehybnosti kamery zopakuje hned třikrát. Znepokojivost podporuje i totální absence nediegetického podkresu, takže absurdnost jednotlivých situací působí zvráceně reálně. A právě vtipná absurdita některých scén v kombinaci s perfektně načasovaným závěrem mě nutí dát za pět. 2. nejlepší film Varů. (MFF KV 2011) ()
Velmi silný film. Je sice škoda, že mě film zaujal až v půlce druhé, ale přesto jsem měl znepokojivý pocit při sledování. Sice film není divácky příliš vděčný, nemohu říct, že bych se skvěle bavil, má to pomalejší průběh, pervérzní scény, prapodivné hlášky, nesympatické herce i jejich chování, ale dvě scény v závěru mě docela rozhodily a to hodně sick taneček, ze kterého jsem si málem musel vzít prášek a poté scéna s činkou, což zabolelo i mne. Zvláštní, divný film, ale má něco do sebe. 65% ()
Případ filmu, ke kterému se tři hvězdičky absolutně nehodí, ale zároveň si nedovedu představit, jaké jiné hodnocení bych mu měla dát. Technicky vzato Yorgos Lanthimos neudělal nic špatně, ale zároveň je ten film maximálně odporný a už ho nechci nikdy v životě vidět, ani na něj myslet, ani si na něj vzpomenout. ()
Filmy Yorgose Lanthimose ve mně probouzejí rozporuplné pocity, hůře se mi vstřebávají a Špičák byl v tomto směru pro mě z dosud viděných snad nejmarkantnější. Už dlouho jsem se u žádného filmu nehoupal, někdy vyloženě od scény ke scéně, tak silně na úrovni „upoutává a baví – odpuzuje a nebaví“. Samotný námět totalitní rodiny, která žije pod přísnou kontrolou v pomyslném skleníku, odloučeně od reality za kamennou zdí zahrady, téměř bez komunikace se světem, kde i třeba jakýkoliv film (mimo vlastní natočená rodinná videa v bytě) se stává naprostým tabu, sliboval hodně a Lanthimos využil mrazivý, atraktivní a současně bizarní námět k řadě povedených scén a dílčích zápletek. Míchá se tu napětí s tísní a absurdním humorem, divná atmosféra často báječně funguje, ústřední postava otce měla štěstí na výrazně a osobitě působícího herce a i ty jeho dcery mi časem začaly připadat zajímavé... Jenže svým stylem je tady na mě Lanthimos až příliš radikální a déle jsem si zvykal na kameru, kdy ve více záběrech např. vidíme postavy v širokouhlém formátu tak, že hlavy mají uříznuty mimo záběr a pod. Nepochybuji (po nedávných Chudáčcích teprve), že Lanthimos umí profesionálně točit, ale tady ve mně jeho formální experiment vyvolal místy vyvolal svým extrémním pojetím až dojem neumětelství. Když připočtu, že jsem se víckrát musel překousat pocitově prázdnými scénami a (opět) přehnaným počtem šílených sexuálních i jinak úchylných scén, mám stále pocit, že Lanthimos tak úplně není režisér pro mě – byť díky vybraným devizím a svébytnému provedení netradičního námětu šlo pro mě určitě o zážitek. Jen ten špičák se mi zatím v případě Lanthimosovy tvorby nepodařilo rozkývat naplno. [70%] ()
Alegória na totálne ovládanie jedinca. Risk, ktorý sa Lanthimosovi myslím celkom vyplatil. Ako celok síce toho snímok nemá veľa čo povedať - až moc povrchné a myšlienkovo nedotiahnuté, no jednotlivé postavičky a ich jednanie sú dostatočné bizarné a čudné, aby film zaujal a nenudil. Ide vlastne o takú jednoduchú hru na efekt s priamym ťahom na bránu bez nejakej hlbšej pointy. Avšak v tomto smere aspoň záver mohol byť premyslenejší. Slabší nadpriemer. 70/100 ()
Galéria (17)
Fotka © Feelgood Entertainment
Zaujímavosti (14)
- Tento film sa venuje rovnakej téme ako film Zámek čistoty (1973). (Pat.Ko)
- Vzhledem k tomu, že je téma filmu konzervativní, se tvůrci rozhodli natáčet v tak velkém a rozlehlém domu doplněným o bazén a obrovskou zahradu, jaký mohla produkce najít. (Azurose)
- Mená detí vo filme sa vôbec neuvádzajú. (Pat.Ko)
Reklama