Dokonalý zmysel

Pět fází vynuceného vyrovnání se s nelidskostí a zkázou, kterou jsme způsobili světu i sobě navzájem, na cestě k obnovenému lidství. Po lítosti a vzteku přichází přijetí, z nezbytnosti, a procítění ryzí úchvatné tresti toho, co znamená být a milovat. ***** All the things beyond fat and flour. ***** Jednoduchý koncept. V přehlcené době stresu, únavy, izolovanosti, nedůvěry, destrukce ekosystému i lidských hodnot a krysích závodů ke dnu se teprve odnětím všech možností, jak se ještě dál zaměstnávat, bavit a ubližovat, stávají otupělí lidé znovu citlivými, vnímavými a soustředěnými jen na to, na čem doopravdy niterně záleží, a v úplné bezbrannosti a odevzdanosti jimi znovu proudí ryzí láska a úžas ze zázraku života a spolubytí. I když už to vědomí nebude možné k ničemu využít, samo o sobě je ve své naplněnosti utišující a hojivé. Dokonaná tragédie, která naplní svůj účel: po katastrofě nastává katarze, očištění. *** Film, který naprosto bez patosu a emočního vyděračství zvládl svou náročnou látku, způsobuje zimnici, zastavuje dech a vyvolává jímavou reflexi a dojetí. Kamera, střih i zvuk jsou bravurně podřízeny celku, umocňují postupné vyznění ztráty smyslů a posilují emoční náboj v dramatickém spádu až do neúprosného, odzbrojujícího a právě tak děsivého jako uklidňujícího finále v tichu a tmě, zpátky v lůně bezpodmínečné lásky. *~ (16.12.2022)

Říkal jsem si kouknu na další romanťárnu a pak ji vyprovodím z komplu že se bude divit. Jaký pro mě šok, když jsem zjistil že film je hlubokomyslný a velice chytrý. On je to vlastně velice divný film. Na pozadí každodenního života má divák možnost sledovat jak by svět vypadal kdyby lidi přišli o své základní smysly (čich, chuť, sluch...). Eva Green je božsky krásná a nestydí se to ukázat. Ewanovi jsem veřejně záviděl, že s ní mohl točit. Tuším že některé scény možná úmyslně kazil:) 70% (06.02.2012)

Nedávno nám Soderbergh ukázal, jak s Nákazou bojovat. V komornějším Perfect Sense se bojovat nedá. Člověk zde může přijmout jen úděl, že o všechno přichází. Pozvolna, ve smutku, vzteku, soucitně .. Pro mě je tenhle film obrovské překvapení, jeden z těch bijáků, na které dlouho nemám šanci zapomenout. (27.05.2012)

Už jen za tu odvahu pro koncept a obětování všech klasických diváckých klišé pro maximální emoční sílu, je vysoké hodnocení zasloužené. Ústřední dvojice je bezchybná a průběh rostoucí apokalypsy působí nejen věrohodně, ale také nebezpečně. Svět možná někdy skončí, ale člověk se neztratí, dokud bude cítit lásku k druhému, protože život je o pocitech a ne o fyzických věcech... Snad se najde dost diváků, kteří tuhle neobvyklou katastrofickou romanci ihned neodsoudí, bylo by to nespravedlivé. Osobně stavím Perfect sense vedle It's All about love, obdobně depresivní a experimentálně laděné. A stejně výjimečné. PS: hudbu má na starosti můj depresivně-emotivní skladatel číslo jedna, Max Richter, ale ta pomyslná špetka ji chybí. Nerozpláče, pouze rozesmutní... PPS: jdu si hodit kamenem... zase... (22.05.2012)

„Ani se mě nezeptáš, proč jsem nebyla v práci?“ - „Byla jsi nemocná.“ - „Ne nemocná, jen nešťastná.“ - „To je to samé.“ A v tomhle snímku toto tvrzení platí hned dvojnásobně…Dokonalý smysl je vpravdě zvláštní film. Kvůli jeho specifické atmosféře musí být divák správně naladěn a musí chtít vzít za své nastavená pravidla. A v neposlední řadě i přijmout ústřední dvojici. Mně film přišel převážně fajn, ačkoliv některé věci mi tak úplně nesedly. Postupné ztrácení smyslů mě vcelku bavilo, stejně jako průběh či reakce společnosti. Různorodé emocionální reakce, které té či oné ztrátě vždy předcházely, mi však přišly tak nějak na sílu, vadily mně (snad mi přišly až příliš prvoplánové). Fakt, že některé otázky zůstaly zcela nezodpovězeny, mi v tomto případě také zrovna moc „nevoněl“. Hlavnímu páru jsem naopak fandil, cítil jsem mezi nimi tu správnou chemii. Konec byl spíš na efekt, ovšem neměl jsem s ním větší problém. Různorodým reakcím uživatelů se tak vůbec nedivím, sám jsem na vážkách mezi 3/4*, ale pro mě to na ty slabší 4* ještě vychází. (27.09.2022)