Zlý dom

Když jsme na letošním Febiofestu listovali v programu a vybírali, na který snímek zajít, spočinuly mé oči na podtitulu k tomuto snímku. Titulek hlásal: " Polské Fargo " . Něco takového jsem si přece nemohl nechat ujít..... . Ano, snímek se také odehrává v zimě na zasněžených pláních, ale samotný děj filmu je tentokráte zasazen ( kupodivu :o) do Polska. 70.- 80. léta, komunismus v plném proudu. Ženská postava je zde také těhotná, ale narozdíl od Farga se nejedná o hlavní postavu, ale mírně okrajovou. Dost ale srovnávání s Fargem, pár podobností by se jistě ještě našlo, ale oba filmy se ubírají vlastní cestou. Příběh temného domu se odehrává ve dvou časových rovinách. Prolíná se tu samotný zločin a následné vyšetřování na místě činu. Hlavní postavou je zde Edward Środoń, který jednoho deštivého večera vchází do místního stavení a tím se spouští série událostí, které mají fatální následky. Režisér Wojciech Smarzowski tu vypodobnil tehdejší východní Polsko v " celé své kráse " . Komunismus v " plném rozkvětu ", vodka tady teče takovým proudem, že i zapřísáhlý abstinent na ni musí dostat chuť, Čechoslovákům tu říkají Pepíci :o) a když z Tv spustila tehdy u nich hodně populární Helenka Vondráčková svůj šlágr Malovaný džbánku, celý sál propukl v hurónský smích ( včetně mě. :o) Nicméně nerad bych, aby tento můj komentář vyzněl, že snad tento snímek působí směšně, či se jedná o komedii. Taková slova rozhodně nejsou na místě. Jedná se o velice silné psychologické drama s detektivní zápletkou, vynikajícími hereckými výkony, syrovou všudypřítomnou kamerou a ten konec, to je jedním slovem NÁDHERA. Pokud je tento snímek odrazem současného polského filmu, tak musím konstatovat, že na tom není vůbec špatně ( ba právě zcela naopak ). Silné 4* (29.03.2010)

Koncentrovaný hnus. Film naprosto mimo život (takhle Polsko nikdy nevypadalo, nejde o dva tři úchyly, debilně krutí jsou zde všichni od vrahů po policajty), ze všeho nejvíc je to snímek o duších scénáristy a režiséra. Nepřetržitý proud sprostoty, bezcitnosti a hlouposti. Trvá to jen sto pět minut jenom proto, že je už zřejmě nenapadly další surrealistické bláboly - samoúčelné a bez vnitřního důvodu. (01.01.2014)

Temný a depresivní pohled na dobu, která svým způsobem temná a depresivní byla. Nikdo necítil naději na změnu či zlepšení situace, lidé se utápěli v alkoholu a ve vlastní malosti. V tomto filmu je pozitivní jediná věc, když se narodí, v hrozných podmínkách, nový život. To je ale vše. Doba tehdy neměla jen temné stránky, ačkoli naděje opravdu cítit nebyla. Otázkou také je, do jaké míry je lepší dnešek. Díky jisté konzumní svobodě a přístupu k informacím určitě lepší je. Ale i dnešní doba má svoje temné stránky, jsem zvědavá, kdy natočí někdo film o nich. (03.05.2017)

Nutno uznat naprosto profesionální filmařinu, zvláštní živost, poutavost a přesvědčivou, až dokumentární realitu. Ale ten totálně depresivní obsah! Na rozdíl od POMA si nemyslím, že se tento kruh beznaděje a morálního marasmu týká jen komunistické totality. Člověk se svým sklonem k dobru (zde ovšem takové postavy chyběly) i ke zlu (zde takřka všechny postavy) zůstává stejný za každého režimu. Polské filmy mají vysokou úroveň, tento určitě po formální stránce také, ale celkově hodnotím jen za slabší tři, s ohledem na jeho obsahovou pokleslost a beznaděj. Může ovšem sloužit jako varování pro ty, co žijí v domnění, že lidé jsou dobří... (21.02.2011)

Pro mě je ten film především ukázkou polský povahy. Do jaké míry odpovídal tehdejší realitě si netroufám říct, ale působil na mě zatraceně realisticky. Pokud jde o příběh, tak ten tady trpí poměrně nepřhledným způsobem vyprávění, je tady znát, že scénář se psal tuším 12 let a občas jsem měl dojem, že scénarista něco napsal, rok si dal pauzu na chlast, pak se k tomu vrátil a začal psát jako ho v tu chvíli zrovna napadlo. Finálová fáze je natočená úplně jiným stylem než zbytek filmu, přišlo mě to, jak točený z nějaký obyčejný videokamery na druhou stranu to vypadalo velmi působivě a syrově. (15.10.2014)