Ja, zloduch

Na Padoucha jsem vyrazil se svými ratolestmi a nutno přiznat, že se mé děti bavily o poznání víc než já. Emotivní část mého já dokonce požadovala nadělit filmu odpad. Vyčítat dětskému animáku infantilnost je pochopitelně nesmysl, ale musím podotknout, že Padouch jednoduše nemá rozměr rodinné podívané, která by každé věkové skupině nadělila rovným dílem. Problém není v tom, že by úplně absentovaly vtípky zaměřené na dospělé publikum, ale v tom, že tenhle snímek není dostatečně chytrý, propracovaný, a tak se v něm pokusy o dospělejší humor ztrácejí. V Padouchovi je znát právě probíhající hospodářská krize a nevraživost vůči jejím původcům. Filmoví padouši si na své zločinné plány chodí půjčovat do bank a bankéři se předhánějí, kterého padoucha a ďábelský plán podpoří. Superpadouch Gru si jde speciálním vchodem pro vyvolené půjčit do banky, která nese název zkrachovalé finanční instituce, co stála na počátku bankovní krize. Jenže tohle všechno se ztrácí v nekonfliktním sladkém světě plném růžových barev, srdíček, pitvoření a chichotání, žlutých diblíků nazývaných Mimoni a především obývaném třemi cukrkandlovými dívčími sirotečky, které účinně pacifikují Gruovu zlobu. Používají přitom podobných metod jako dětské filmové hvězdy z hollywoodských filmů 30. a 40. let minulého století při usmiřování rozhádaných rodičů. Já, padouch je hodně konvenční předvídatelný film narozdíl od úspěšných rodinných animáků nedávné minulosti, jako je Shrek, který chytře parodoval právě ty konvence a styl, který ve světě prosadil Disney a který Já, padouch reprezentuje. Celkový dojem: 40 % - s tím, že děti si mohou bez obav přihodit 2*. (27.10.2010)

Kladní hrdinové jsou vyčerpaní, tak přišel správný čas překlopit zrcadlo a obsadit do hlavních rolí padouchy, tedy alespoň v 3D animovaných dětských filmech, jelikož ve filmech pro dospělé tato revoluce proběhla již dávno. A stalo se to frontálně, neboť nejdříve spatřil světlo 3D světa antisuperman Megamysl a skoro současně se stal králem padouchů (ne)milý zloduch Gru. Padouch nabízí všechno, co jako divák od 3D animáků očekávám, mix gagů, vtípků, zábavy a okázalé akce, originálního hrdinu, byť v trochu neoriginální variaci Wolkerovské pohádky O milionáři, který ukradl slunce, samozřejmě moralistickou stopu a happy end, téměř až dojemný. Podíl tří holčičích sirotků na polidštění padoucha je až čítankově patrný, mně jako dospělému divákovi přišel tenhle element možná trochu nadbytečný, ale nahlíženo dětskýma očima jde o nutnost. Ani ten největší padouch přece nemůže být tak zlý...v dětském filmu tedy... :-) (11.07.2012)

,,Nejspíš jste slyšeli o tom padouchovi, co ukradl pyramidu. Lidé to nazývají zločinem století.... Ale skutečný zločin století bude, až UKRADNEME MĚSÍC!!!!“..... Příznivci vědecko – technické revoluce, ale i citlivější dušičky, vtipálci, kteří se dokáží radovat z naschválů a všichni ti, kteří vyznávají pravidlo, že ŽIVOT JE PLNÝ ZKLAMÁNÍ – (PRO NĚKTERÉ LIDI), by měli zbystřit: veselý animák pro celou rodinu je tu! Bavil jsem se já (protože je to zábavná ptákovina), bavil se můj syn (protože to bylo zábavný (?)). U nás doma máme s odpovědí na otázku: KDO JE TEN ZÁHADNÝ HRDINA? jasno. Spíš nás zajímá CO UDĚLÁ PŘÍŠTĚ? Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Na střelnici nikdy nic netrefím – je to zbraní? 2.) Chci návod, jak se stát dobrým rodičem. 3.) Jsem obdivovatelem příšer všeho druhu. PŘÍBĚH **** HUMOR *** AKCE ** NAPĚTÍ * (03.12.2010)

Snažil jsem se napsat komentář ke snímku Já, padouch (2010) asi týden po jeho zhlédnutí, leč tu jsem si náhle uvědomil, že si z něho již vůbec ničeho nepamatuji. Podíval jsem se tedy do zdejší galerie, abych si prohlédl obrázky z daného díla, ale ani to mi příliš neosvěžilo paměť. Nebyl bych to býval do sebe řekl, ale asi jsem již příliš starý, paměť mi dobře neslouží, a animované filmy pro děti, které vznikají bez jakýchkoliv ambicí či inovací, mně prostě nic neříkají. Ještě dříve, než tento laciný nickelodeon doputoval poloilegální cestou na pevný disk mého osobního počítače, jsem se domníval, že z (nutno říct nikterak originálního) motivu titulního darebáka v centrální úloze tvůrci vykřešou něco alespoň podobně nápaditého, jako v případě snímku Megamysl. Nicméně jsem se mýlil, neboť autorům tohoto díla schází kreativita a místo pořádně propracovaného děje sází na žluté potvůrky. (05.01.2011)

Použité, klišovité, předvídatelné, vyděračské, tuctové, přeceněné, tak nic z toho Despicable Me není :o) Jako každý animák je určen hlavně pro děti a přerostlé děti jako jsem já, ale podle nechápavých tvářiček, které jsem měla možnost vidět v kině a stále vychechtaného tatínka sedícího za mnou usuzuji, že i dospěláci najdou zalíbení. Mimoňky na heliu si musí oblíbit každý. (03.01.2011)