Ja, zloduch

Úspěch filmu závisí na tom, jestli je člověk schopen odpustit mu kýč, předvídatelnost a jednoduchost. Což jsem udělala. O filmu jsem předem nevěděla vůbec nic a musím říct, že takhle jsem se u animáče nepobavila od Jak vycvičit draka. V první řadě je to vítaná změna po záplavě otravných animáků plných mluvících zvířat a spousty samoúčelných cameo celebrit. Film si na nic nehraje, od začátku je to jednoduchý příběh a o víc, než naplnění těch pár hlavních a zjevných cílů se nesnaží. Pak je tu celkem originální a vtipná hlavní postava, výborný začátek a několik opravdu dobrých vtípků, co pobaví. Navíc hlavně za začátku se objevují i vtipy na podobný film nebývale drsné (železná panna hlavně). Potom následuje hodně silný doják, který ne každý zkousne. I já bych ho normálně okamžitě hodila do koše, ale tady to tak pěkně vyšlo, že mi vůbec nevadil. Abych pravdu řekla, líbilo se mi to víc, než nedávný pixarovský Up! 90% (25.03.2011)

Použité, klišovité, předvídatelné, vyděračské, tuctové, přeceněné, tak nic z toho Despicable Me není :o) Jako každý animák je určen hlavně pro děti a přerostlé děti jako jsem já, ale podle nechápavých tvářiček, které jsem měla možnost vidět v kině a stále vychechtaného tatínka sedícího za mnou usuzuji, že i dospěláci najdou zalíbení. Mimoňky na heliu si musí oblíbit každý. (03.01.2011)

Nechala jsem se přesvědčit, že Padoucha musím vidět, protože se mi to bude líbit a budu se u toho náramně bavit. Jedna postava tam je mi prý hodně podobná. Já důvěřivá podlehla a film si opatřila. Podlehla jsem přesvědčování přes intuitivní odpor k těm pinožícím se poskakujícím žlutým nesmyslům vydávajícím divné zvuky a tupě se hihňajícím. Jedna postava mi tam je skutečně podobná. Je to ta, co se chová rozumně, racionálně a trapně se nepitvoří (ne, není to ten pes). Ty oživlé křupky vydávající pištivé zvuky mě neskutečně sraly, zlý matfyzák křísil k životu moje dávno pohřbená traumata z mládí a dobře jsem se u filmu bavila jen ve chvílích, kdy jsem se odcházela podívat, co se děje za okýnkem mé automatické pračky. Lidský masochismus je nekonečný. Schválně, jestli je druhý díl jenom stejně blbý, nebo jestli se podařilo vytvořit zhůvěřilost ještě větší. (04.11.2015)

Na Padoucha jsem vyrazil se svými ratolestmi a nutno přiznat, že se mé děti bavily o poznání víc než já. Emotivní část mého já dokonce požadovala nadělit filmu odpad. Vyčítat dětskému animáku infantilnost je pochopitelně nesmysl, ale musím podotknout, že Padouch jednoduše nemá rozměr rodinné podívané, která by každé věkové skupině nadělila rovným dílem. Problém není v tom, že by úplně absentovaly vtípky zaměřené na dospělé publikum, ale v tom, že tenhle snímek není dostatečně chytrý, propracovaný, a tak se v něm pokusy o dospělejší humor ztrácejí. V Padouchovi je znát právě probíhající hospodářská krize a nevraživost vůči jejím původcům. Filmoví padouši si na své zločinné plány chodí půjčovat do bank a bankéři se předhánějí, kterého padoucha a ďábelský plán podpoří. Superpadouch Gru si jde speciálním vchodem pro vyvolené půjčit do banky, která nese název zkrachovalé finanční instituce, co stála na počátku bankovní krize. Jenže tohle všechno se ztrácí v nekonfliktním sladkém světě plném růžových barev, srdíček, pitvoření a chichotání, žlutých diblíků nazývaných Mimoni a především obývaném třemi cukrkandlovými dívčími sirotečky, které účinně pacifikují Gruovu zlobu. Používají přitom podobných metod jako dětské filmové hvězdy z hollywoodských filmů 30. a 40. let minulého století při usmiřování rozhádaných rodičů. Já, padouch je hodně konvenční předvídatelný film narozdíl od úspěšných rodinných animáků nedávné minulosti, jako je Shrek, který chytře parodoval právě ty konvence a styl, který ve světě prosadil Disney a který Já, padouch reprezentuje. Celkový dojem: 40 % - s tím, že děti si mohou bez obav přihodit 2*. (27.10.2010)

Ultimátní komediální animovaná pecka se jaksi nedostavila. Jen naprosto nepohoršující blbinka s pár dobrými fórky, o něž se takřka bez výjimky starají minioni( a na dvou místech do češtiny nepřeložitelné slovní hříčky v názvech vynálezů starého vědce)... Jinak ale nic, co bychom již neviděli jinde a výrazně lépe. Jen klasické rodinné hodnoty a dojemný příběh postavený na hlavu relativně originálním nápadem souboje zloduchů, který je ale trestuhodně nedotažený... Děti se budou bavit, dospělí přežijí absolutně nezávadnou a nevzrušivou hodinu a půl, bez třetího rozměru ale tenhle film v podstatě postrádá jakýkoliv smysl. A vlastně i v tom třetím rozměru je dost zbytečný... Megamysl vychází ze souboje zloduchů jako jasný vítěz... (27.11.2010)