Ptákodemie: Děs a hrůza

Nevěřícný smích od začátku do konce, a to i v pasážích, kde si dva protagonisti jen tak povídají, nebo se procházejí, i v takovýchto chvílích, kdy si myslíte, že se nedá nic pokazit, je to úplně mimózní. Timingem, snímáním, nehodící se ukradnutou hudbou, prkenným herectvím, tím, co říkají. S nástupem vražedných ptáků a „požárem“ v lese pak nepřestávající hurónský smích, horší triky jsem nikdy, nikdy v životě neviděl, a to mám za sebou i komplet tvorbu Berta I. Gordona. Viděl jsem za svůj život už leccos, ve vintage sci-fi žánru z 50.let jsou naprosto neuvěřitelný kousky, jako je ´Mesa of Lost Women´, ´Fire Maidens From Outer Space´, filmy Eda Wooda, ´Robot Monster´, později třeba turecký Hvězdný války ´Dünyayı Kurtaran Adam´, nebo filmy Al Adamsona …. Ale tohle, tohle je zaručeně ten filmařsky nejstrašnější nechtěně zábavný pokus o film, co jsem viděl zhruba za několik desetiletí zpětně. A divím se, že to nezkultovnělo jako ´The Room´ Tommyho Wiseaua, ten potenciál je tam ohromný a díky Festivalu otrlého diváka za to, že to objevil. Takže já tomu opravdu nemohu dát odpad!, tady si opravdu uvědomíte kouzlo média zvaný film, stejně jako u Woodova ´Plánu 9´, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že stejně jako Wood si i James Nguyen upřímně myslel, že točí velký biják a dal do toho všechno, žil a dýchal pro to, byť výsledek označit za kumštýřskou katastrofu by byla pochvala. Bez takových lidí by svět filmu byl chudší. (22.01.2022)

Za můj život se mi nestal film, kde by vážně, vážně, vážně špatný na každém se dalo něco najít. Ale tady, tady vážně ne! Jsem si naprosto jistej, že tenhle film si zaslouží odpad. A to jsem fanoušek Tromy. Ale jestli tohle myslel někdo vážně, navíc jako poctu filmu Ptáci. Tak je to nejhorší výsměch jaký je možný! (18.05.2010)

Jeden z důvodů, proč je The Room považován za nejlepší nejhorší film všech dob je ten, že nevědomě funguje jako parádní komedie, u níž se divák bez nadsázky baví od začátku do konce. Birdemic má s tímto skvostem společné akorát očividné zapálení režiséra s přehnanými ambicemi a umem průměrně inteligentního žáka prvního stupně základní školy (troufám si říct, že i všechny mé „filmy“, co jsme natočili s kamarádem za dvě prázdninová dopoledne u mě doma bez žádného vybavení a rozpočtu před nějakými 15 lety jsou na tom z technického hlediska lépe). Jsem si jistý, že sledování dokumentu nebo filmu o natáčení na způsob The Disaster Artist by bylo parádní, ovšem výsledný film bohatě stačí vidět v nějakém rychlém sestřihu nebo videorecenzi na YouTube (doporučuji „I Hate Everything“). V kompletní stopáži je to nehorázná nuda. Určitá sympatie a kouzlo v tom je. Režisérovi nelze upřít snahu chtít natočit ten nejlepší film a „skrytými“ podtexty upozornit na globální problémy, ale koukat se na to vážně nedá. 10% (05.09.2019)

Čekal jsem nějakou ujeťárnu alá Wynorski, ale to, co jsem viděl, mi vyrazilo dech a nevěděl jsem, jestli mam brečet, nebo se smát. Herci, ozvučení střih, režie...........tady se nenašlo vůbec nic, co by si nezasloužilo odpad. A triky, dá-li se o té animaci jako otricích mluvit, byly kapitola sama o sobě. Všem bych doporučil přeskočit prvních 45 minut. Tedy pokud budete mít tu odvahu a pustíte si to. (29.11.2013)

Největší shit co jsem kdy viděl, absolutně nezvládnutej kde se dá. Po dvaceti minutách jsem to proklikával, protože na to se nešlo dívat. "Herci" jsou absolutně toporní, bez emocí nebo hereckýho umu, úplně trpí a my s nima (představitel hlavní role je k smíchu, protože vždycky po herecky vypjatý situaci udělá megatrapný stavy). Střih vypadá tak, že na scénu dvě sekundy čumíme, než se tam něco začne dít. Režie je pomalá a nejvíc nudná (mezi vrcholy nudnosti patří jízda do práce). Dramaturgie nulová. Celou dobu do toho hraje sračkoidní ambientní hudba jako ukradená ze supermarketu nebo z Maria. A v 45. minutě filmu přijdou ptáci ... Seminář z IVT hadr. Žasnul jsem, co jsou někteří lidi schopni vytvořit a prezentovat to jako film. Dva typy ptáků (černý a hnědý) mávaj křídlama, pomalu plachtěj a lidi po nich šlehaj ramínkama ze skříně a předstírají zuřivou bitvu a ptáci jenom kníkaj. Občas jeden spadne, nebo flusne kyselinu a lidi začnou křičet, mazat se marmeládou a padat k zemi v agónii a ptáci se nehejbaj a jenom dělaj křídlama. Rád se kouknu na trashe a zasměju se u nich, ale tohle je stylová ukázka toho, jak se to nemá dělat. Všechno, co se dalo pokazit, se pokazilo. (11.12.2010)