Vrana 2: Mesto anjelov

Jsem docela překvapená, že se pokračování Vrány až tolik nelíbí... Asi měl Vincent Perez umřít při natáčení, aby diváci byli nadšení. Nepovažuju tenhle film za kdovíjaké veledílo, navíc už je to pěkných pár let, co jsem to viděla, ale paměť mi tvrdí, že to nebylo zas tak špatné - ne tak temné a atmosférické, bohužel akčnější, postrádá hloubku a poetiku svého kultovního předchůdce, ovšem docela koukatelné, odpočinkové dílko. (16.12.2008)

Vrána město andělu se mi líbila více, než předešlá Vrána, podle mě tohlhe zpracování mělo lepší zápletku a pointu a lepší vizuální styl, který sice působil depresivně, ale tak nějak lepším dojmem než ve Vráně. V tomto filmu se mi líbila vizáž Mii Kirshner a Iggyho Popa, kterého si úplně stejně představuji i v jeho skutečném životě. Z dalších dílů Vrány, jsem viděla už jen 3, která je pro mě brakem, takže je škoda na ni plýtvat řádky. (01.03.2012)

Bohužel proti komiksu i původnímu filmu výrazný propad ve kvalitě v podstatě ve všech směrech. Filmu chybí atmosféra i hrdinové, o které by se divák mohl být a se kterými by se mohl ztotožnit. To už bych spíš raději viděl nějaký jednoduchý krvavý akční film než tuhle narcistní pseudouměleckou nudu. Celkový dojem: 25 %. (31.05.2009)

Nic jsem od toho nečekala a nic jsem nedostala, takže příliš zklamaná nejsem. První díl Vrány, v hlavní roli s Brandonem Leem, řadím mezi své oblíbené filmy, ovšem v tomto pokračování je vidět, že sázeli na úspěch předchozího filmu, a proto zvolili vlastně stejné téma a podobné zpracování, což se ale nepovedlo. Navíc zapomněli na jedno, co by mu ode mě možná přidalo ještě jednu hvězdičku, a to na dobrou hudbu. A nezachránil to ani Vincent Perez. (03.05.2009)

Jednička drží pohromadě lépe, má nesrovnatelně lepšího záporáka, výrazně lepší obsazení a tenhle sequel na ni kvalitativně prostě nemá. Nicméně je to velmi slušná atmosférická dušičková nálož vyvedená v působivých, karnevalově morbidních barvách. Chudší o filozofování, o Miltona a pseudo-orientální kultivovanou dekadenci, zato bohatší právě o tu zemitou smyslovost, která v jedničce poněkud chyběla. Špína, beznaděj, utrpení, sadismus i bolest mají v tomhle podceňovaném sequelu větší váhu, větší grády a ostřejší hrany, než v poněkud zbytečně korektním Proyasově filmu. Ano, mám jedničku radši. I kdyby nebyla řemeslně lepší, byla by mému naturelu bližší. Ale odbýt City of Angels jednou, dvěma hvězdičkami či odpadem? Nonsens. (13.10.2002)