Na sever

Sice se v tom skoro vůbec nic nestalo, ale tak to asi mělo být. Jeden milý bumbrlíček, co má rád chlast se rozhodne jet na sever za svým synem, který ho vůbec nezná. Cestou potká jednu nadrženou lolitku, hezouna co se opíjí tamponem na hlavě a dědulu, který zajede pod led. Hezké záběry norské zasněžené krajiny, ale proč to prezentují jako komedii, to mi hlava nebere... (25.11.2010)

Sníh, sníh a chlast. A mezi tím epizodické útržky ze života pár osaměle žijících seveřanů, trochu depresivních a trochu podivínů. Pár bizardních i vtipných momentů, ale v celku mě to nijak zvlášť neohromilo. Možná až na spojení jízdy na sněžném skútru s country hudbou... Pomalé, rozvláčné a polodokumentární, (dlouhé statické záběry na nic nedělající obličej....), asi nebudu největší fanoušek takových filmů. Minulo mě to možná krapet podobně jako Kurz negativního myšlení. (24.12.2009)

Tyhle severské filmy jsou prostě....jiné. A Nord je jejich dokonalým zástupcem. Nalákal mě na zajímavý příběh, podivně úsměvný trailer i krásu severské přírody v pozadí - a nakonec vlastně splnil očekávání.... Sledování zasněžené cesty za najítím vlastního syna a potažmo vlastní identity je doprovázeno několika podivnými a úsměvnými setkáními a finišuje v jednom z nejpřímočarejších filmových vyvrcholení posledních let (fakt super závěrečná scéna:). Nord je ale také hodně pozvolný a nepříliš divácky vděčný film - přece jen, nebaví kontinuálně, vykresluje pomalu a jeho poselství je ne až tak jednoduše čitelné... Nicméně jako vzorek norské kinematografie vás upoutá stylem, hudbou i hereckými výkony - což rozhodně není málo... (21.10.2009)

North mě upřímně řečeno dost zklamal. Většina vtipů či úsměvných scén mi asi nějak unikla, protože jsem se vůbec nezasmál (tampon, hmmm...) a nebýt atraktivního zimního prostředí, neměl jsem ani na co koukat. Jen díky tomu film nakonec nespadl do pytle s nálepkou nezáživný festivalový snímek. U severských filmů jsem zvyklý na troch jiný kalibr, tahle skoro až dokumentární road-movie bez vyznačené cesty mě nepřekvapila a ani nepotěšila. (5/10) (04.10.2009)

Velice příjemná "off-road movie" na sněžném skútru. Hlavní hrdina se na své cestě na sever za svým synem, kterého nikdy neviděl, vyrovnává se svým prázdným životem a cíl, za kterým se pachtí je i bodem zlomu jeho bytí. Po cestě se mu samozřejmě podaří k lepšímu změnit pár dalších životů, asistovat při sebevraždě, něco zničit a hlavně-poznat více sám sebe. Na můj vkus trošku vyumělkované (severské filmy miluju kvůli jejich brutální upřimnosti, kdy jdou nekompromisně člověku až na dřeň jeho osobnosti a my se tomu smějeme a máme při tom husí kůži po celém těle) a sladké, ale jako pohodový úlet k severnímu pólu poslouží výborně. (20.01.2010)