Dívka

Skvost, stejně jako další Švédské filmy o dětech. Jak to jen oni dělají? Kdo zná Severskou filmovou poetiku dětského světa, nemůže být filmem Flickan zklamán. Je to nádherně nasnímaný, blíže neurčený, časový úsek, téměř opuštěného dítěte a Blanca Engström si za prožití své role zaslouží hluboké uznání. Navíc viděno na velkém plátně, tudíž zážitek dvojnásobný. A hudba... lehké hlazení klavírními tóny je stejné, jako pohlazení křídly kosa, které má Dívenka ve své kůlně. Za 5 *. (28.04.2011)

Především, je to dětský film, ale nevím, jak ho dětské duše vnímají. Obávám se, že já jsem ho viděl v jiné rovině než autoři. Záměrem filmu bylo asi ukázat, jak se z malé, ustrašené dívky stane slečinka, která se o sebe umí postarat i v těžké situaci, kdy je opuštěna ode všech (viz skok ze skokanského můstku). Bohužel, já ve filmu viděl, jak jsou dospělí sobečtí a nevšímaví. Počínaje rodiči, kteří neváhají opustit svou dcerku, jíž nedovolí odletět s rodiči do vysněné Afriky hloupé zákony. Pokračuje nevyzrálou mladičkou tetou, která se odmítá zbavit své svobody. A konče strýcem, který přistoupí na dohodu, že nepoví své slavné podnikatelské manželce o tom, že je dívka doma sama. Až mladý balónový letec přinese dívce trochu hřejivosti. Kdy se tam znovu objevuje teta, to nevíme, ale když se rodiče, pro něž je jejich kariéra důležitější než starost o malou dcerku, vracejí z Afriky, je nejen vzorně uklizeno, ale dceruška je vyzrálá... Film jinak dějově chudý, rozplizlý v jednotlivé příhody, nikdy se nedočkáme toho, že by na osamocenost dívky někdo oznámil na policii nebo aspoň na obecním úřadě... Podivné, moc podivné. Hrůzný dabing, ta tři děvčata jako by daboval jeden hlas. A Kryštofa Hádka podle tváře neznám, neboť současné české filmy jdou poněkud mimo mne, takže na něho jsem rozhodně nečekal a ani jsem ho nepoznal. (31.10.2017)

Tři hvězdičky je málo, čtyři zase moc, ale budiž - tu půlku dávám za tu pětiminutovou účast Kryštofa Hádka. Film plný dětské poetiky (nikoliv však dětský film) se dá srovnat snad pouze s českým "Valérie a týden divů". Tento je však mnohem jednodušší, neunavuje tolik, není tady tolik symboliky a přesto nám dá nahlédnout do dětské duše, rovněž se ve filmu sami poznáme a připomene se nám lecco z našeho vlastního dětství - protože děti jsou přece všechny stejné. Pouze my dospělí už máme pokřivené duše.. (29.06.2013)

Velmi příjemné překvapení! Doporučuju všem, co chtěj na pár minut vplout zase do toho dětskýho světa, který je tak krásný a neopakovatelný. Film má dobře budovanou atmosféru, která je podpořena mnoha drobnými detaily. Ta hlavní představitelka mi v první moment přišla dost nevýrazná a moc jsem jí nevěřil - není to totiž taková ta sladká "barbínka", která člověka okamžitě rozněžní ( narozdíl třeba od hrdinky z Camina ). Ale po shlédnutí musim říct, že její volba byla naprosto vynikající. Tenhle pan režisér mě rozhodně zajímá - typickej Švéd, hodně sympatickej s promyšlenou vizí, kterou dokázal naplnit. Navíc jde o jeho filnovou prvotinu! ( když ho uváděli jako tvůrce reklam apod., rozmýšlel jsem jestli ještě rychle nevypadnout z kina :-), klasicky hloupej předsudek ). Jen tak dál, protože taková křehká filmařina se už dnes opravdu nevidí! ( 44. KVIFF ) (15.07.2009)

O čem film je přesně vystihl popis v obsahu.Dobrý scénář.exteriéry.Malá Blanca zahrála jak oscarová star.Mám ráda film kde se klade důraz i na na to co by se mohlo zdát upozaděné.Pohled pohyb těla ,ruky....Prostě režisér je puntičkář!.Mě ten příběh opravdu dostal.V dětské dušičce se opravdu odehrávají chemické pochody které někteří dospělí nejsou sto pochopit ani za sto let.Poučení do života odkazem "Co koukáš,jednou budeš takhle vypadat i ty" to vydá za popsanou stránku v nějaké učebnici (01.02.2017)