Spolubývajúca

Tak to bysme měli, slušnej psycho thriller, kterej mě rozhodně neurazil. A vlastně ani nenudil. Spolubydlící začne dávat hodně rychle najevo, co si kdo může k její kámošce dovolit. A vcelku brzo je i jasný, o co tam vlastně jde. Průběh byl víceméně tuctovej, ale i tak dokázal navodit nepříjemnou atmosféru. Ale o horor se nejednalo. Obě holky navíc vypadaly víc než dobře, což je jedině ku prospěchu. Škoda Rebeccy, kdyby to měla v hlavě v pořádku, tak jí to s úsměvem fakt slušelo. Chudáci, její rodiče, takovýho jmění a není to komu přenechat. Možná jsem od toho čekal i větší hrůzu, takže za mě OK. (20.03.2020)

Totálně prázdných 93 minut. Scénář, jako kdyby napsala zakomplexovaná středoškolačka o malé přestávce, totiž nabízí přesně NULA zvratů, a od začátku do konce se tak veze na vlně "moje spolubydlící je retardovaná píča". Divák může akorát pasivně sledovat jakým způsobem si na kom pochutná a jelikož i tady ukázala kreativita scénáři velký fuckáč, nestojí ani tenhle zvrácený koníček za nic. Když k tomu přidám ochotnické výkony seriálových lalinek, úžasně plochou režii Christiansena, který filmu dodal snad ještě zápornou přidanou hodnotu a celkové stupidní ražení téhle plastikové zápletky, dostávám zlost na moment, kdy mi byl The Roommate doporučen. Cuddles got out . (04.08.2011)

Remake filmu Spolubydlící z roku 1992 není jen uhozenou béčkovou podívanou, jak jsem tak trochu očekávala. Člověk sice předem ví, o čem to bude, i jak to dopadne, ale i tak má film příjemně mrazivou atmoféru. Líbily se mi i výkony představitelek Sary a Beccy, prostě komorní drama na pomezí se soft thrillerem jak má být. (11.08.2011)

Znáte to: i když vám po něm doposavad bylo vždycky zle jak psovi, a dobře víte, že vám bude zle zas, prostě jednoho dne neodoláte a ten Veselý segedín si dáte. A už v polovině porce víte, že vám bude zle. Já to takhle mám s americkými filmy ze studentského prostředí. Jestli je to střední, vysoká nebo zvláštní škola, je úplně jedno, protože se stejně nikdo neučí. Všichni mají plné ruce práce s láskou nebo vraždícími monstry (nejlépe obojím). A tady je to stejné. Sárinka je takový sluníčkový človíček, čtyřiadvacet hodin nastartovaná stát se nejlepší kamarádkou kohokoli a čehokoli. Prostě na zabití. Bohužel její slibná spolubydlící Rebecca se k tomu vraždění ne a ne odhodlat a většinu filmu se věnuje strašidelnému zírání, strašidelnému zhasínání ve sprchách a ukrutně strašidelnému telefonování. Závěr je snad i trochu dramatický, má ale jednu nevýhodu. Když se k němu film konečně dovleče, divák už sladce spí. (22.05.2014)

Film je sice označován jako horor, ale mně to tedy rozhodně nepřišlo. Kromě finální scény (ta obsahovala klasické vyvražďování, které se objevuje v teenage hororech) to byl vlastně psychologický thriller. Kdybych ho viděla před pár lety, asi bych dala o hvězdičku míň, ale teď – když je takovýchto klasických „hororů pro mladé publikum“ pomálu, musím počet zvýšit. (29.05.2011)