Město žen

Nepochopení, nuda, chvílemi dokonce utrpení. Úplný začátek ještě vypadal docela nadějně, avšak od příchodu hlavního hrdiny do domu plného feministek to šlo pomalu ale jistě do kytek. Našlo by se tu sice pár zajímavých scén a nápadů, ale jestli si z tohohle prapodivného filmu budu vůbec něco pamatovat, tak to bude naprosto otřesná zvuková stránka. Moje první setkání s panem Fellinim a nejsem si jistý, jestli také ne poslední. Původně jsem chtěl dát 2*, ale když si uvědomím, jaké filmy jsem tak hodnotil, musím jít ještě o trochu níž. "Domov bez ženy je jako moře bez sirén." (16.07.2012)

Fellini-Mastroianni opět spolu a opět stvořili geniální dílo! Marcello v roli živočišného poživačníka, který utíká z jedné ženské náruče do druhé a při tom ještě pěje ódy na jejich pozadí. Díky jeho neustálé přítomnosti je těžké udtrhnout oči od obrazu, za což ale mohou částečně i některé dámy, kterých je zde více pohledných než tradičně "felliniovsky" ošklivých. Nu což, Mistr Federico se stal na chvíli(?) antifeministou a je skvělé, že se se svým postojem mohl podělit... (06.06.2006)

Zpočátku zdánlivě poněkud ujetá komedie, která se zdá především tepat feminismus a další "zlořády" dneška, například drogy a rockovou hudbu, se nečekaně změní ve velmi niternou zpověď o ženství a ženách mužskýma očima. Neuvěřitelný film, trochu připomínající Postel, ale hlubší, s retrospektivním odstupem počínajícího stáří, skvělými herci i režií. Celkový dojem: 85% PS: Nenechte se odradit první cca hodinou, byla by to škoda. Zajímavé komentáře: gudaulin, Pohrobek, Pacco (28.06.2011)

Město žen je přesně tím druhem filmů, které se nedají zhodnotit jednou větou a kde je možné akceptovat podle nátury diváka a jeho momentálního rozpoložení prakticky jakékoliv hodnocení. Groteskní hříčka o flirtu jednoho stárnoucího seladona s neznámou ženou z vlaku se změní v typicky felliniovské putování hlavního hrdiny konfrontovaného se sebevědomými, muži pohrdajícími ženami. Barvitá podívaná, která obsahuje řadu dekadentních prvků a extravagantních scén, kde divák až do samotného závěru netuší, kde končí realita a začíná halucinace nebo sen, je vlastně režisérovým sarkastickým účtováním s moderním feministickým hnutím. Za sebe můžu říct, že například od manýristického Satyriconu jsem se velmi slušně bavil a tenhle kousek řadím k Felliniho nejlepším filmům, byť ve druhé půli se snímek zbytečně natahuje a některé obrazy jsou zatížené autorovou sebestředností. Celkový dojem: 85 %. Bez ohledu na o, že řada diváků může filmu vytýkat nedějovost a přílišnou abstrakci či nadsázku, jde v každém případě o velkou filmařinu, která ovlivnila moderní kinematografii. (15.10.2008)

Hodně jiný Fellini. Velmi snový, časově, i prostorově neurčitý děj, vnitřní proslovy hlavního hrdiny... Těžko se to zkousává... Don Chuán Snaporaz se dostává do jakési země, kde mají naprostou převahu ženy. Náhle zcela nevyspitatelné, začínají Snaorazovi přerůstat přes hlavu a on si uvědomuje, jak težké je najít idealní ženu... pasáž na klouzačce, kde Snaporaz prochází své zážitky s ženami je naprosto úžasná, opět se projevil Felliniho cit pro kompozici obrazu, práce se světlem, lehce absurdní záběry.. Dovede natočit stejně samozřejmě naprostý zmatek při sjezdu feministek, i úžasně strašidelnou scénu "pronásledování" hrdiny třemi auty obsazenými mladými nymfičkami. Mastroianni je skvělý. Moc pěkné (12.06.2006)